Historie písma
Z Milan Kerslager
Verze z 25. 11. 2008, 08:46, kterou vytvořil Milan.Kerslager (diskuse | příspěvky) (Založení článku)
Obsah
Historie písma
- k dnešnímu písmu vede 5 tisíc let dlouhá cesta
Předhistorické období
- kresby – v jeskyních, lovci mamutů
- piktogramy – zjednodušené kresby, význam jasný i bez znalosti jazyka
- indiáni žádají Kongres USA o navrácení lovišť v roce 1849
- ideogramy – symboly, je nutné znát pojem, myšlenku
- čínské písmo, ale i „OO“ na dveřích WC, tetování, dopravní značky
Historické období
- písmo jsou znaky, které slouží k trvalému zaznamenání myšlenek a skutečností
- písmo je časově i místně nezávislé na osobě sdělujícího
- předpokladem pro čtení písma je znalost písmen (znaků) a řeči (jazyka)
- první písmové soustavy:
- Babylón
- klínové písmo, asi 4.000 př. n. l
- vázané na materiál a nástroje (hliněné destičky, dřevěná rydla)
- Egyptě
- hieroglyfy – vycházejí z babylónského písma (obchodní styk)
- i další písma (kněžské, lidové)
- Číně – 2.000 let př. n. l., asi 50.000 znaků, v běžné řeči asi 3.000
- Babylón
- Fénické písmo – je základem pro asi 80% dnešních abeced
- Řecké písmo – z něj i latinka a směr psaní zleva doprava
- latinka vzniká asi 300 př. n. l. (řečtí kolonisté na Sicílii a Apeninském poloostrově)
- latinka původně bez znaků pro J, K, U, Y, W
- Řím – capitalis monumentalis (velká tiskací písmena tesaná do kamene)
- písma knižní, písma kurzivní (italika, šikmo skloněná)
- základ dnešních malých písmen – Karel Veliký (768-814, reforma písma)
- lomená písma gotická, švabach, fraktura
- humanistická písma (15. století)
- dále jen přizpůsobení vkusu a psacím technikám (ocelové pero)
- 1834 – těsnopis (vynechávání samohlásek, speciální zkratky pro často používané slova)
- 1835 – Braillovo písmo pro nevidomé – reliéfní šestibodový zápis
- na konci 18. stol. Hardtmuth + Conté – výroba tužek (před tím monopol Anglie)
České země
- římské nápisy na Slovensku (Trenčín, Boldog, Mušov), Sámovu říši neovlivnily
- byzantská mise Konstantina (Cyrila) a Metoděje, pozváni 863
- vytvořili hlaholici pro překlad evengelií (38 písmen)
- jednodušší cyrilice na konci 9. století (43 písmen) – základ pro dnešní azbuku
- od 10. století se prosazuje latinské písmo
- v 1. polovině 13. století lámané gotické písmo, psané písmo kurzivní (nakloněné)
- ve 14. století rozvoj spolu se založením Karlovy univerzity v Praze
- počátek 15. století – reforma spřežek na diakritická znaménka (Jan Hus)
- dále přebírána německé písma
- národního obrození – Mikoláš Aleš, Josef Mánes navrhují české písmo
- od 18. století se zavedením povinné školní docházky sjednocení psaného písma
- z Vídně převzaty vzorníky písma
- 1933 krasopis vystřídán požadavkem na rychlý zápis písma
- ve 20. století psací stroj (z r. 1867) – neproporcionální písmo
Knihtisk
- Johannes Gutenberg – 1444 vynález knihtisku
- odlévané tiskařské litery z jednotlivých písmen
- do té doby využívány desky s vyřezaným písmem – nákladné, neefektivní
- vynalezl nezávisle na Japonsku, Korei a Číně – čínská tištěná kniha z roku 863
- masivní tisk měl vliv na
- sjednocení liturgických textů
- vznik jazykových pravidel
- první tisky Kralické bible byly základem spisovného českého jazyka
- chápání autorství díla
- zpočátku tajemství, ale díky exekuci se učni z jeho dílny rozešli do celé Evropy
Písmo
- dělení na:
- alfabetické znaky
- numerické znaky – pocházejí z Indie (5. stol.), odkud převzali arabové – arabské číslice
- interpunkční znaménka (?!,.)
- diakritické symboly (čárka, háček a tečka nad písmeny)
- další symboly (;,-+=...)
- podle směru zápisu (zleva doprava, zprava doleva, shora dolů)
- podle významu – jeden znak je hláska, slabika, celé slovo nebo komplexní význam
- font
- slouží v počítači k uložení kompletní sady znaků jednoho typu písma
- ve Windows některé po instalaci, další s některými programy, ale lze i koupit
- lze nalézt v menu: Start – Ovládací panely – Písma
- písmo podle typu
- verzálky – velká písmena
- minusky – malá písmena
- kapitálky – malá písmena v podobě verzálek (velkých písmen)
- akcenty – diakritická znaménka
- řezy písma – provedení písma zůstává stejné, jen se modifikuje – pro zvýraznění
- kurzíva (italika) – skloněné písmo
- tučné (bold) – výraznější linie
- podtržení – není řez, ale také zvýraznění, snižuje čitelnost
- přeškrtnutí – dtto
- písmo podle provedení
- bezpatkové (Arial)
- patkové – lépe se čte (patky vedou oči v řádku – Times New Roman)
- písmo podle šířky písmene
- proporcionální – úzké znaky zabírají v textu méně místa
- neproporcionální – zavedeno psacím strojem, konstantní šíře místa pro písmena
- písmo podle zaznamenání jeho kresby
- bitmapové – písmena jako obrázek, nelze zvětšit (zastaralé)
- vektorové – popis pomocí čar, obloučků – písmena lze plynule zvětšovat (moderní)
- podle provedení
- provedené tiskem, sazbou – typografie, písmomalířství
- psací (rukou psané písmo) – kaligrafie, grafologie
Členění textu (horizontální)
- titul (název díla) – zaveden až knihtiskem
- podtitul (upřesnění titulu, doplnění, informace o typu textu apod.)
- dedikace (věnování)
- motto (od renesance) – může být matoucí, ale i vyjadřovat postoj autora atp.
- prolog (předmluva) – od autora, recenzenta, známé osoby (propagace díla)
- vlastní text, dělení na:
- knihy (např. dělení Bible na knihy)
- díly, kapitoly
- odstavce, věty, slova
- epilog (doslov) – upřesnění, náčrt pokračování, postoj autora, vydavatele atp.
- přílohy – vše, co se nehodí do textu, protože by rušilo (plné znění paragrafů, přehledy, ...)
- rejstřík – abecedně uspořádaná klíčová slova nebo pojmy s odkazy do textu
- obsah (může být i na začátku)
Členění stránky
- záhlaví a zápatí
- obsahuje opakující se text – číslování, název díla, název kapitoly, datum (tisku) apod.
- v zápatí pak i poznámky pod čarou, reference (malá čísílka v textu – vysvětlivky, doplnění informací, které do textu nepatří, odkazy na literaturu, citace)
- vlastní text