Historie písma

Historie písma

• k dnešnímu písmu vede 5 tisíc let dlouhá cesta

Předhistorické období

• kresby – v jeskyních, lovci mamutů
• piktogramy – zjednodušené kresby, význam jasný i bez znalosti jazyka
  • indiáni žádají Kongres USA o navrácení lovišť v roce 1849
• ideogramy – symboly, je nutné znát pojem, myšlenku
  • čínské písmo, ale i „OO“ na dveřích WC, tetování, dopravní značky

Historické období

• písmo jsou znaky, které slouží k trvalému zaznamenání myšlenek a skutečností
• písmo je časově i místně nezávislé na osobě sdělujícího
• předpokladem pro čtení písma je znalost písmen (znaků) a řeči (jazyka)
• první písmové soustavy:
  • Babylón
    • klínové písmo, asi 4.000 př. n. l
    • vázané na materiál a nástroje (hliněné destičky, dřevěná rydla)
  • Egyptě
    • hieroglyfy – vycházejí z babylónského písma (obchodní styk)
    • i další písma (kněžské, lidové)
  • Číně – 2.000 let př. n. l., asi 50.000 znaků, v běžné řeči asi 3.000
• Fénické písmo – je základem pro asi 80% dnešních abeced
• Řecké písmo – z něj i latinka a směr psaní zleva doprava
• latinka vzniká asi 300 př. n. l. (řečtí kolonisté na Sicílii a Apeninském poloostrově)
  • latinka původně bez znaků pro J, K, U, Y, W
  • Řím – capitalis monumentalis (velká tiskací písmena tesaná do kamene)
    • písma knižní, písma kurzivní (italika, šikmo skloněná)
  • základ dnešních malých písmen – Karel Veliký (768-814, reforma písma)
• lomená písma gotická, švabach, fraktura
• humanistická písma (15. století)
• dále jen přizpůsobení vkusu a psacím technikám (ocelové pero)
• 1834 – těsnopis (vynechávání samohlásek, speciální zkratky pro často používané slova)
• 1835 – Braillovo písmo pro nevidomé – reliéfní šestibodový zápis
• na konci 18. stol. Hardtmuth + Conté – výroba tužek (před tím monopol Anglie)

České země

• římské nápisy na Slovensku (Trenčín, Boldog, Mušov), Sámovu říši neovlivnily
• byzantská mise Konstantina (Cyrila) a Metoděje, pozváni 863
• vytvořili hlaholici pro překlad evengelií (38 písmen)
• jednodušší cyrilice na konci 9. století (43 písmen) – základ pro dnešní azbuku
• od 10. století se prosazuje latinské písmo
• v 1. polovině 13. století lámané gotické písmo, psané písmo kurzivní (nakloněné)
• ve 14. století rozvoj spolu se založením Karlovy univerzity v Praze
• počátek 15. století – reforma spřežek na diakritická znaménka (Jan Hus)
• dále přebírána německé písma
• národního obrození – Mikoláš Aleš, Josef Mánes navrhují české písmo
• od 18. století se zavedením povinné školní docházky sjednocení psaného písma
• z Vídně převzaty vzorníky písma
• 1933 krasopis vystřídán požadavkem na rychlý zápis písma
• ve 20. století psací stroj (z r. 1867) – neproporcionální písmo

Knihtisk

• Johannes Gutenberg – 1444 vynález knihtisku
• odlévané tiskařské litery z jednotlivých písmen
• do té doby využívány desky s vyřezaným písmem – nákladné, neefektivní
• vynalezl nezávisle na Japonsku, Korei a Číně – čínská tištěná kniha z roku 863
• masivní tisk měl vliv na
  • sjednocení liturgických textů
  • vznik jazykových pravidel
  • první tisky Kralické bible byly základem spisovného českého jazyka
  • chápání autorství díla
• zpočátku tajemství, ale díky exekuci se učni z jeho dílny rozešli do celé Evropy

Písmo

• dělení na:
  • alfabetické znaky
  • numerické znaky – pocházejí z Indie (5. stol.), odkud převzali arabové – arabské číslice
  • interpunkční znaménka (?!,.)
  • diakritické symboly (čárka, háček a tečka nad písmeny)
  • další symboly (;,-+=...)
• podle směru zápisu (zleva doprava, zprava doleva, shora dolů)
• podle významu – jeden znak je hláska, slabika, celé slovo nebo komplexní význam
• font
  • slouží v počítači k uložení kompletní sady znaků jednoho typu písma
  • ve Windows některé po instalaci, další s některými programy, ale lze i koupit
  • lze nalézt v menu: Start – Ovládací panely – Písma
• písmo podle typu
  • verzálky – velká písmena
  • minusky – malá písmena
  • kapitálky – malá písmena v podobě verzálek (velkých písmen)
  • akcenty – diakritická znaménka
• řezy písma – provedení písma zůstává stejné, jen se modifikuje – pro zvýraznění
  • kurzíva (italika) – skloněné písmo
  • tučné (bold) – výraznější linie
  • podtržení – není řez, ale také zvýraznění, snižuje čitelnost
  • přeškrtnutí – dtto
• písmo podle provedení
  • bezpatkové (Arial)
  • patkové – lépe se čte (patky vedou oči v řádku – Times New Roman)
• písmo podle šířky písmene
  • proporcionální – úzké znaky zabírají v textu méně místa
  • neproporcionální – zavedeno psacím strojem, konstantní šíře místa pro písmena
• písmo podle zaznamenání jeho kresby
  • bitmapové – písmena jako obrázek, nelze zvětšit (zastaralé)
  • vektorové – popis pomocí čar, obloučků – písmena lze plynule zvětšovat (moderní)
• podle provedení
  • provedené tiskem, sazbou – typografie, písmomalířství
  • psací (rukou psané písmo) – kaligrafie, grafologie

Členění textu (horizontální)

• titul (název díla) – zaveden až knihtiskem
• podtitul (upřesnění titulu, doplnění, informace o typu textu apod.)
• dedikace (věnování)
• motto (od renesance) – může být matoucí, ale i vyjadřovat postoj autora atp.
• prolog (předmluva) – od autora, recenzenta, známé osoby (propagace díla)
• vlastní text, dělení na:
  • knihy (např. dělení Bible na knihy)
  • díly, kapitoly
  • odstavce, věty, slova
• epilog (doslov) – upřesnění, náčrt pokračování, postoj autora, vydavatele atp.
• přílohy – vše, co se nehodí do textu, protože by rušilo (plné znění paragrafů, přehledy, ...)
• rejstřík – abecedně uspořádaná klíčová slova nebo pojmy s odkazy do textu
• obsah (může být i na začátku)

Členění stránky

• záhlaví a zápatí
  • obsahuje opakující se text – číslování, název díla, název kapitoly, datum (tisku) apod.
  • v zápatí pak i poznámky pod čarou, reference (malá čísílka v textu – vysvětlivky, doplnění informací, které do textu nepatří, odkazy na literaturu, citace)
• vlastní text