Základní informace o systému: Porovnání verzí
(Doplnění) |
(→Běžné příkazy: +verze distribuce) |
||
(Není zobrazeno 17 mezilehlých verzí od stejného uživatele.) | |||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
− | Pokud se přihlásíme k neznámému systému, obvykle o něm chceme zjistit základní informace. V grafickém prostředí existují nejrůznější nástroje, které více či méně přehledně některé informace zobrazí. V tomto článku se budeme zabývat tím, jak je získat z příkazové řádky. | + | Pokud se přihlásíme k neznámému systému, obvykle o něm chceme zjistit základní informace. V grafickém prostředí existují nejrůznější nástroje, které více či méně přehledně některé informace zobrazí. V tomto článku se budeme zabývat tím, jak je získat z příkazové řádky. Výhodou tohoto přístupu je, že příkazy se zapisují pořád stejně a není proto nutné je vysvětlovat pro různé verze systému. V grafickém režimu si spusťte terminál, ve kterém příkazový řádek naleznete. Tučně jsou v příkladech vyznačeny části, které zadává uživatel. Na některých systémech, kde není správně nastaveno prostředí uživatele, je nutné příkazy zadávat společně s cestou, například <code>/sbin/lspci</code> nebo <code>/usr/sbin/fdisk</code> – viz dále zmínka o přepínači mínus (<code>-</code>) příkazu <code>su</code> a <code>sudo</code>. |
− | + | == Běžné příkazy == | |
− | == | + | === Jméno distribuce === |
+ | Verze a název linuxové distribuce bývá v souboru <code>/etc/os-release</code> nebo <code>/etc/system-release</code> (tři tečky naznačují část odstraněného výpisu): | ||
+ | |||
+ | $ '''cat /etc/os-release''' | ||
+ | NAME=Fedora | ||
+ | VERSION="25 (Workstation Edition)" | ||
+ | [...] | ||
=== Jméno systému === | === Jméno systému === | ||
Řádka 10: | Řádka 16: | ||
$ '''uname -a''' | $ '''uname -a''' | ||
Linux pluto.pslib.cz 2.6.9-67.0.4.EL #1 Sun Feb 3 06:53:29 EST 2008 i686 athlon i386 GNU/Linux | Linux pluto.pslib.cz 2.6.9-67.0.4.EL #1 Sun Feb 3 06:53:29 EST 2008 i686 athlon i386 GNU/Linux | ||
+ | |||
+ | Níže uvedený příkaz zobrazí platformu jádra. V případě Intel kompatibilní 32bitové platformy bude uvedeno ''i386'', ''i586'' nebo ''i686''. V případě 64bitové platformy pak příkaz zobrazí ''x86_64'': | ||
+ | |||
+ | $ '''uname -m''' | ||
=== Doba běhu systému a jeho zatížení === | === Doba běhu systému a jeho zatížení === | ||
Řádka 27: | Řádka 37: | ||
-/+ buffers/cache: 2238216 1506740 | -/+ buffers/cache: 2238216 1506740 | ||
Swap: 3919840 200 3919640 | Swap: 3919840 200 3919640 | ||
+ | |||
+ | Celková velikost operační paměti RAM je 3744956 KiB, tj. počítač je zřejmě osazen 4 GiB RAM, ze kterých si část ukousne sdílená grafická karta (zřejmě 256 MiB) a část jádro operačního systému (zbytek). Přesné rozložení a velkost paměti lze vyčíst z logů jádra při startu (viz příkaz <code>dmesg</code>, hned na začátku část ''BIOS-provided physical RAM map''). Přepínačem <CODE>-k</CODE>, <CODE>-m</CODE> nebo <CODE>-g</CODE> lze volit jednotky, ve kterých bude velikost uvedena. Položka ''free'' uvádí velikost volné paměti, přičemž za volnou paměť se považuje i ''buffers'' a ''cached'', protože obě dvě lze snadno uvolnit a použít (a alokace volné paměti na tyto účely zrychluje odezvy systému). Volná paměť (tj. neobsazená procesy) je tedy součtem všech tří zmíněných položek, což je číslo v druhém řádku ve sloupci ''free''. | ||
=== Obsazení disků === | === Obsazení disků === | ||
Řádka 36: | Řádka 48: | ||
/dev/mapper/VG1-Home 595G 399G 167G 71% /home | /dev/mapper/VG1-Home 595G 399G 167G 71% /home | ||
− | Ve výše uvedeném příkladu je kořenový systém souborů (/) zaplněn z 34%. Domácí adresáře jsou umístěny v adresáři <CODE>/home</CODE>, který je umístěn na vlastním diskovém svazku. | + | Ve výše uvedeném příkladu je kořenový systém souborů (/) zaplněn z 34%. Domácí adresáře jsou umístěny v adresáři <CODE>/home</CODE>, který je umístěn na vlastním diskovém svazku. Pokud nejsou disky připojeny (například při startu Linuxu z LiveCD), je nutné disky nejprve připojit, aby bylo možné zjistit jejich obsazení. Velikost dostupných disků lze zjistit ze souboru <code>/proc/partitions</code> (viz níže). |
=== Seznam PCI zařízení === | === Seznam PCI zařízení === | ||
Řádka 49: | Řádka 61: | ||
02:04.0 Mass storage controller: Silicon Image, Inc. SiI 3112 [SATALink/SATARaid] Serial ATA Controller (rev 02) | 02:04.0 Mass storage controller: Silicon Image, Inc. SiI 3112 [SATALink/SATARaid] Serial ATA Controller (rev 02) | ||
− | Výpis je zkrácen. V levé části výpisu je číslo udávající číslo_sběrnice:číslo_slotu.subzařízení (subzařízení umožňuje například rozlišit zdvojený řadič na jedné kartě). Ve výpisu jsou vypsána zařízení: síťová Ethernetová karta, rozhraní pro IDE disky, USB kontrolér, zvuková karta, grafická VGA karta a SATA řadič (připojený do PCI slotu). | + | Výpis je zkrácen. V levé části výpisu je číslo udávající číslo_sběrnice:číslo_slotu.subzařízení (subzařízení umožňuje například rozlišit zdvojený řadič na jedné kartě). Ve výpisu jsou vypsána zařízení: síťová Ethernetová karta, rozhraní pro IDE disky, USB kontrolér, zvuková karta, grafická VGA karta a SATA řadič (připojený do PCI slotu). Uvedené texty jsou čerpány z databáze, protože ve skutečnosti se zařízení představují pouze čísly (typ zařízení, kód výrobce, číslo výrobku). Tyto čísla lze zjistit pomocí přepínače <CODE>lspci -n</CODE>. |
+ | |||
+ | Pro výpis ovladače, který dané zařízení obsluhuje, použijte přepínač <code>-k</code>. Pro výpis podrobnějších informací o zařízeních slouží přepínač <code>-v</code> (lze ho zadat vícekrát pro zobrazení většího počtu podrobnějších informací (I/O adresy, přerušení, mapování paměti atd.): | ||
+ | |||
+ | $ '''lspci -k''' | ||
+ | $ '''lspci -v''' | ||
+ | |||
+ | === Seznam USB zařízení === | ||
+ | Seznam zařízení připojených na USB porty lze vypsat příkazem <code>lsusb</code>. Součástí výpisu kromě připojených zařízení i USB řadiče: | ||
− | + | $ '''lsusb''' | |
+ | Bus 001 Device 002: ID 8087:0024 Intel Corp. Integrated Rate Matching Hub | ||
+ | Bus 001 Device 001: ID 1d6b:0002 Linux Foundation 2.0 root hub | ||
+ | Bus 001 Device 003: ID 045e:00f9 Microsoft Corp. Wireless Desktop Receiver 3.1 | ||
=== Výpis DMI tabulky z BIOSu === | === Výpis DMI tabulky z BIOSu === | ||
Řádka 68: | Řádka 91: | ||
Wake-up Type: Power Switch | Wake-up Type: Power Switch | ||
− | Výpis je zkrácen. Ve výše uvedené části výpisu je vidět výrobce základní desky (MSI) a její typ (K8T Master2-FAR). Podobně najdete informace o procesorech, modulech pamětí, připojených rozhraních, slotech a podobně. | + | Výpis je zkrácen. Ve výše uvedené části výpisu je vidět výrobce základní desky (MSI) a její typ (K8T Master2-FAR). Podobně najdete informace o procesorech, modulech pamětí, připojených rozhraních, slotech a podobně. Protože je výpis dlouhý, je nutné použít stránkovací filtr <code>less</code> (posuv šipkami, PgDn/PgUp, ukončuje se klávesou ''q'' – jako ''quit''): |
+ | |||
+ | $ '''dmidecode | less''' | ||
+ | |||
+ | === Aktuální čas === | ||
+ | Příkaz <CODE>date</CODE> zobrazí čas, který systém pokládá za aktuální. Standardně je zobrazen v časové zóně, ve které je počítač umístěn (podle souboru <CODE>/etc/localtime</CODE>), která se typicky nastavuje při instalaci (ale lze ji kdykoliv později snadno změnit). Pokud je uživatel připojen k počítači z jiné časové zóny, může si nastavit proměnnou prostředí <CODE>TZ</CODE> a systém bude veškeré časy automaticky přepočítávat (viz dále). Součástí výpisu je i informace o časové zóně (zde CET – Centra European Time). | ||
+ | |||
+ | $ '''date''' | ||
+ | Čt lis 11 12:02:33 CET 2010 | ||
+ | |||
+ | Pro zobrazení času, který je uchováván v RTC použijte příkaz <code>hwclock</code>. Odchylka vyjadřuje rozdíl mezi časem v RTC a vnitřním časem, který používá běžící jádro systému (čas v RTC se používá jen při startu systému, jinak ne). | ||
+ | |||
+ | $ '''hwclock -r''' | ||
+ | Tue Dec 11 10:22:17 2012 -0.532136 seconds | ||
== Informace zveřejňované jádrem systému == | == Informace zveřejňované jádrem systému == | ||
Jádro systému Linux zveřejňuje své interní datové struktury pomocí speciálního systému souborů, který je připojen do adresářů <code>/proc</code> a <code>/sys</code>. V adresáři <code>/proc</code> najdeme kromě informací o běžících procesech též základní informace o systému (viz dále). V adresáři <code>/sys</code> je adresáři a soubory reprezentován strom zařízení, který je k systému připojen. Některá nastavení jádra mohou být měněna tak, že je do specifického souboru zapsána nová informace (adresář <code>/proc/sys</code>). | Jádro systému Linux zveřejňuje své interní datové struktury pomocí speciálního systému souborů, který je připojen do adresářů <code>/proc</code> a <code>/sys</code>. V adresáři <code>/proc</code> najdeme kromě informací o běžících procesech též základní informace o systému (viz dále). V adresáři <code>/sys</code> je adresáři a soubory reprezentován strom zařízení, který je k systému připojen. Některá nastavení jádra mohou být měněna tak, že je do specifického souboru zapsána nová informace (adresář <code>/proc/sys</code>). | ||
+ | |||
+ | === Oprávnění správce === | ||
+ | Správcem je v unixovém systému uživatel ''root''. Některé příkazy může provést jen on. Jestli jste root, lze zjistit příkazem ''id'', kde root má identifikační číslo nula, obyčejný uživatel pak nenulové: | ||
+ | |||
+ | $ '''id''' | ||
+ | uid=1000(ke) gid=1000(ke) skupiny=1000(ke),10(wheel),989(wireshark) | ||
+ | |||
+ | Pokud se chcete stát uživatelem root, použijte příkaz <code>su</code> (budete muset vložit heslo správce). V systémech založených na distribuci Debian se používá příkaz sudo, který může chtít vaše uživatelské heslo. V LiveCD distribucích je někdy uživatel rovnou správcem (protože vypálené CD nelze přepsat, smazat, zavirovat). | ||
+ | |||
+ | $ '''su -''' | ||
+ | $ '''id'' | ||
+ | uid=0(root) gid=0(root) skupiny=0(root) | ||
+ | |||
+ | Přepínač mínus (<code>su -</code>) je v příkazu použit proto, aby se provedly přihlašovací skripty, které správně nastaví uživateli root jeho prostředí (například domácí adresář). Bez toho některé příkazy fungují špatně (pokouší se použít nastavení původního uživatele). | ||
=== Typ procesoru === | === Typ procesoru === | ||
Řádka 107: | Řádka 157: | ||
| align="center" | cmov || Instrukce [http://en.wikipedia.org/wiki/CMOV CMOV] významně urychluje práci s pamětí v procesorech Pentium Pro (1995) a novějších (tzv. i686 a novější). Je vhodné ji používat v jádře a v systémových knihovnách GLIBC. | | align="center" | cmov || Instrukce [http://en.wikipedia.org/wiki/CMOV CMOV] významně urychluje práci s pamětí v procesorech Pentium Pro (1995) a novějších (tzv. i686 a novější). Je vhodné ji používat v jádře a v systémových knihovnách GLIBC. | ||
|- | |- | ||
− | | align="center" | nx || NX (Non-eXecute) umožňuje označit část paměti, ve které není dovoleno vykonávat strojové instrukce, což významně zvyšuje odolnost systému proti nejběžnějším bezpečnostním chybám (a šíření virů a červů). | + | | align="center" | nx || [http://cs.wikipedia.org/wiki/NX_bit NX bit] (Non-eXecute bit) umožňuje označit část paměti, ve které není dovoleno vykonávat strojové instrukce, což významně zvyšuje odolnost systému proti nejběžnějším bezpečnostním chybám (a šíření virů a červů). |
|- | |- | ||
− | | align="center" | ht || HT je hyperthreading, který používá v procesorech Intel znamenal použití 2 řídících jednotek v 1 jádru CPU, takže se procesor chová jako by měl jádra dvě (avšak ne s plnohodnotným výkonem dvou fyzických jader). | + | | align="center" | ht || [http://en.wikipedia.org/wiki/Hyper-threading HT] je hyperthreading, který používá v procesorech Intel znamenal použití 2 řídících jednotek v 1 jádru CPU, takže se procesor chová jako by měl jádra dvě (avšak ne s plnohodnotným výkonem dvou fyzických jader). |
|- | |- | ||
| align="center" | lm || LM (Long Mode) oznamuje podporu 64bitového režimu procesoru. | | align="center" | lm || LM (Long Mode) oznamuje podporu 64bitového režimu procesoru. | ||
|- | |- | ||
− | | align="center" | pae || Rozšíření [http://en.wikipedia.org/wiki/Physical_Address_Extension PAE] je přítomno v procesorech Pentium Pro (1995) a novějších. Umožňuje pomocí segmentace paměti využívat na 32 bitových procesorech až 64GB RAM, i když v každém okamžiku | + | | align="center" | pae || Rozšíření [http://en.wikipedia.org/wiki/Physical_Address_Extension PAE] je přítomno v procesorech Pentium Pro (1995) a novějších. Umožňuje pomocí segmentace paměti využívat na 32 bitových procesorech až 64GB RAM, i když v každém okamžiku běžící proces stále pracuje maximálně s 4GB RAM. Rozšíření PAE a virtualizaci využívá projekt [http://en.wikipedia.org/wiki/Xen Xen] a [http://en.wikipedia.org/wiki/Kernel-based_Virtual_Machine KVM]. |
|- | |- | ||
| align="center" | vmx || Podpora plné hardwarové virtualizace u procesorů Intel (Vanderbild). | | align="center" | vmx || Podpora plné hardwarové virtualizace u procesorů Intel (Vanderbild). | ||
Řádka 120: | Řádka 170: | ||
|} | |} | ||
− | Poznámka: Pokud je virtualizační schopnost CPU vypnuta v BIOSu, objeví se pod označením ''hvm'' ve výpisu: <code>cat /sys/hypervisor/properties</code>/capabilities | + | Poznámka: Pokud je virtualizační schopnost CPU vypnuta v BIOSu, objeví se pouze pod označením ''hvm'' ve výpisu: <code>cat /sys/hypervisor/properties</code>/capabilities |
=== Seznam pevných disků a jejich oddílů === | === Seznam pevných disků a jejich oddílů === | ||
− | Seznam disků a jejich oddílů nalezneme v souboru <code>/proc/partitions</code>. V níže uvedeném výpisu je v systému jen disk, který nalezneme pod zařízením <code>/dev/sda</code>, na kterém jsou vytvořeny tři oddíly (sda1, sda2 a sda3) | + | Seznam disků a jejich oddílů nalezneme v souboru <code>/proc/partitions</code>. V níže uvedeném výpisu je v systému jen disk, který nalezneme pod zařízením <code>/dev/sda</code>, na kterém jsou vytvořeny tři oddíly (sda1, sda2 a sda3): |
$ '''cat /proc/partitions''' | $ '''cat /proc/partitions''' | ||
Řádka 133: | Řádka 183: | ||
8 3 31463302 sda3 | 8 3 31463302 sda3 | ||
− | + | Podrobnější informace pak lze v tomto případě získat příkazem <code>parted /dev/sda print</code> nebo <code>fdisk -l /dev/sda</code> (operaci může provést pouze uživatel root). | |
− | |||
− | + | Přečtěte si článek [[Monitorování disků (S.M.A.R.T.)]] | |
− | |||
=== Verze jádra systému === | === Verze jádra systému === | ||
Řádka 145: | Řádka 193: | ||
Linux version 2.6.18-164.6.1.el5xen (mockbuild@builder10.centos.org) (gcc version 4.1.2 20080704 (Red Hat 4.1.2-46)) #1 SMP Tue Nov 3 16:48:13 EST 2009 | Linux version 2.6.18-164.6.1.el5xen (mockbuild@builder10.centos.org) (gcc version 4.1.2 20080704 (Red Hat 4.1.2-46)) #1 SMP Tue Nov 3 16:48:13 EST 2009 | ||
− | === | + | === Zprávy jádra === |
− | + | Jádro zapisuje informace o svém běhu do speciálního bufferu (vyrovnávací paměti), který lze vypsat příkazem <code>dmesg</code>. Pokud je vyrovnávací paměť zaplněna, staré záznamy z ní mizí. Kopie všech zpráv se obvykle zapisuje do souborů <code>/var/log/boot.log</code> nebo <code>/var/log/messages</code>. Protože je záznamů mnoho, je nutné použít stránkovač <code>less</code> (posuv šipkami, PgDn/PgUp, ukončuje se klávesou ''q'' – jako ''quit''): | |
+ | |||
+ | $ '''dmesg | less''' | ||
− | + | V těchto výpisech lze nalézt mnoho zajímavých informací, například mapu paměti, detekovaná zařízení (vypisují to jejich ovladače), použitý zdroj času, řadič přerušení atd. | |
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
− | |||
=== Seznam přiřazených přerušení === | === Seznam přiřazených přerušení === | ||
− | Seznam přiřazených přerušení lze zjistit ze souboru <code>/proc/interrupts</code>. V níže uvedeném výpisu je přerušení 30 přiřazeno síťové kartě, přerušení 29 je přiřazeno WiFi kartě, přerušení 14, 15 a 28 je přiřazeno řadiči pevných SATA disků, přerušení 17, 18,20 a 21 jsou přiřazeny USB portům. Výpis je zkrácen. | + | Seznam přiřazených přerušení lze zjistit ze souboru <code>/proc/interrupts</code>. V níže uvedeném výpisu je přerušení 30 přiřazeno síťové kartě, přerušení 29 je přiřazeno WiFi kartě, přerušení 14, 15 a 28 je přiřazeno řadiči pevných SATA disků, přerušení 17, 18, 20 a 21 jsou přiřazeny USB portům. Výpis je zkrácen. |
$ '''cat /proc/interrupts''' | $ '''cat /proc/interrupts''' | ||
Řádka 178: | Řádka 222: | ||
30: 2267 16949 PCI-MSI-edge eth0 | 30: 2267 16949 PCI-MSI-edge eth0 | ||
+ | === Parametry předané jádru při startu systému === | ||
+ | Parametry zadané při startu systému jsou předány jádru Linuxu. Umožňují změnit nebo přizpůsobit standardní chování jádra. | ||
+ | |||
+ | $ '''cat /proc/cmdline''' | ||
+ | ro root=/dev/sda2 rhgb quiet | ||
+ | |||
+ | === Stav RAID polí === | ||
+ | Stav RAID polí je obsažen v souboru <code>/proc/mdstat</code>. V níže uvedeném výpisu jsou zobrazena dvě pole (obě typu RAID1): md1 (složeno z oddílů sda3 a hda3) a md2 (složeno z oddílů sdc1 a sdb1). | ||
+ | $ '''cat /proc/mdstat''' | ||
+ | Personalities : [raid1] | ||
+ | md1 : active raid1 sda3[0] hda3[1] | ||
+ | 95715200 blocks [2/2] [UU] | ||
+ | |||
+ | md2 : active raid1 sdc1[0] sdb1[1] | ||
+ | 976759936 blocks [2/2] [UU] | ||
[[Kategorie:Práce s Linuxem]] | [[Kategorie:Práce s Linuxem]] |
Aktuální verze z 9. 2. 2017, 18:14
Pokud se přihlásíme k neznámému systému, obvykle o něm chceme zjistit základní informace. V grafickém prostředí existují nejrůznější nástroje, které více či méně přehledně některé informace zobrazí. V tomto článku se budeme zabývat tím, jak je získat z příkazové řádky. Výhodou tohoto přístupu je, že příkazy se zapisují pořád stejně a není proto nutné je vysvětlovat pro různé verze systému. V grafickém režimu si spusťte terminál, ve kterém příkazový řádek naleznete. Tučně jsou v příkladech vyznačeny části, které zadává uživatel. Na některých systémech, kde není správně nastaveno prostředí uživatele, je nutné příkazy zadávat společně s cestou, například /sbin/lspci
nebo /usr/sbin/fdisk
– viz dále zmínka o přepínači mínus (-
) příkazu su
a sudo
.
Běžné příkazy
Jméno distribuce
Verze a název linuxové distribuce bývá v souboru /etc/os-release
nebo /etc/system-release
(tři tečky naznačují část odstraněného výpisu):
$ cat /etc/os-release NAME=Fedora VERSION="25 (Workstation Edition)" [...]
Jméno systému
Příkaz uname
vypisuje některé základní systémové informace. Volba -a
zobrazí všechny najednou v pořadí: jméno jádra (Linux), jméno počítače (pluto.pslib.cz), vydání jádra (2.6.9-67.0.4.EL), verze jádra (#1 Sun Feb 3 06:53:29 EST 2008, tj. pořadí kompilace jádra, je-li určen pro víceprocesorový provoz (SMP) a datum kompilace jádra), HW platforma (i686), procesor (athlon), architektura (i386, tj. 32 bitový režim), název operačního systému (GNU/Linux):
$ uname -a Linux pluto.pslib.cz 2.6.9-67.0.4.EL #1 Sun Feb 3 06:53:29 EST 2008 i686 athlon i386 GNU/Linux
Níže uvedený příkaz zobrazí platformu jádra. V případě Intel kompatibilní 32bitové platformy bude uvedeno i386, i586 nebo i686. V případě 64bitové platformy pak příkaz zobrazí x86_64:
$ uname -m
Doba běhu systému a jeho zatížení
Doba běhu systému se zobrazuje ve výpisu příkazu uptime
:
$ uptime 07:51:18 up 12 days, 8:27, 93 users, load average: 0.49, 0.48, 0.36
Na prvním místě je čas, systém běží 12 dní, 8 hodin a 27 minut. Přihlášeno je 93 uživatelů. Poslední údaj je zatížení počítače (load average), které je vyjádřeno třemi čísly (0.49, 0.48, 0.36). Čísla po řadě zobrazují průměrný počet běžících procesů za poslední 1, 5 a 15 minut. Je-li load 0, pak je procesor v klidu a žádný proces na přidělení CPU nečeká. Zatížení 1 znamená, že je procesor vytížen na 100%. V případě, že je hodnota větší než 1, není procesor schopen vyhovět požadavkům procesů a procesy musí čekat ve frontě na přidělení CPU, tj. je-li zatížení 2, jeden proces trvale běží a druhý musí vždy čekat, přičemž oba jsou schopni využít 100% procesoru.
Paměť
Informace o paměti počítače vypíšeme příkazem free
.
$ free total used free shared buffers cached Mem: 3744956 3728600 16356 0 83688 1406696 -/+ buffers/cache: 2238216 1506740 Swap: 3919840 200 3919640
Celková velikost operační paměti RAM je 3744956 KiB, tj. počítač je zřejmě osazen 4 GiB RAM, ze kterých si část ukousne sdílená grafická karta (zřejmě 256 MiB) a část jádro operačního systému (zbytek). Přesné rozložení a velkost paměti lze vyčíst z logů jádra při startu (viz příkaz dmesg
, hned na začátku část BIOS-provided physical RAM map). Přepínačem -k
, -m
nebo -g
lze volit jednotky, ve kterých bude velikost uvedena. Položka free uvádí velikost volné paměti, přičemž za volnou paměť se považuje i buffers a cached, protože obě dvě lze snadno uvolnit a použít (a alokace volné paměti na tyto účely zrychluje odezvy systému). Volná paměť (tj. neobsazená procesy) je tedy součtem všech tří zmíněných položek, což je číslo v druhém řádku ve sloupci free.
Obsazení disků
Obsazení diskového prostoru vypisuje příkaz df
. Přepínač -h
způsobí používání běžných jednotek (kB, MB, GB, TB):
$ df -h Filesystem Size Used Avail Use% Mounted on /dev/md0 19G 5,7G 12G 34% / /dev/mapper/VG1-Home 595G 399G 167G 71% /home
Ve výše uvedeném příkladu je kořenový systém souborů (/) zaplněn z 34%. Domácí adresáře jsou umístěny v adresáři /home
, který je umístěn na vlastním diskovém svazku. Pokud nejsou disky připojeny (například při startu Linuxu z LiveCD), je nutné disky nejprve připojit, aby bylo možné zjistit jejich obsazení. Velikost dostupných disků lze zjistit ze souboru /proc/partitions
(viz níže).
Seznam PCI zařízení
Seznam zařízení připojených na PCI sběrnici vypisuje příkaz lspci
:
$ lspci 00:0b.0 Ethernet controller: Broadcom Corporation NetXtreme BCM5705 Gigabit Ethernet (rev 03) 00:0f.1 IDE interface: VIA Technologies, Inc. VT82C586A/B/VT82C686/A/B/VT823x/A/C PIPC Bus Master IDE (rev 06) 00:10.4 USB Controller: VIA Technologies, Inc. USB 2.0 (rev 86) 00:11.5 Multimedia audio controller: VIA Technologies, Inc. VT8233/A/8235/8237 AC97 Audio Controller (rev 60) 01:00.0 VGA compatible controller: ATI Technologies Inc Radeon RV100 QY [Radeon 7000/VE] 02:04.0 Mass storage controller: Silicon Image, Inc. SiI 3112 [SATALink/SATARaid] Serial ATA Controller (rev 02)
Výpis je zkrácen. V levé části výpisu je číslo udávající číslo_sběrnice:číslo_slotu.subzařízení (subzařízení umožňuje například rozlišit zdvojený řadič na jedné kartě). Ve výpisu jsou vypsána zařízení: síťová Ethernetová karta, rozhraní pro IDE disky, USB kontrolér, zvuková karta, grafická VGA karta a SATA řadič (připojený do PCI slotu). Uvedené texty jsou čerpány z databáze, protože ve skutečnosti se zařízení představují pouze čísly (typ zařízení, kód výrobce, číslo výrobku). Tyto čísla lze zjistit pomocí přepínače lspci -n
.
Pro výpis ovladače, který dané zařízení obsluhuje, použijte přepínač -k
. Pro výpis podrobnějších informací o zařízeních slouží přepínač -v
(lze ho zadat vícekrát pro zobrazení většího počtu podrobnějších informací (I/O adresy, přerušení, mapování paměti atd.):
$ lspci -k $ lspci -v
Seznam USB zařízení
Seznam zařízení připojených na USB porty lze vypsat příkazem lsusb
. Součástí výpisu kromě připojených zařízení i USB řadiče:
$ lsusb Bus 001 Device 002: ID 8087:0024 Intel Corp. Integrated Rate Matching Hub Bus 001 Device 001: ID 1d6b:0002 Linux Foundation 2.0 root hub Bus 001 Device 003: ID 045e:00f9 Microsoft Corp. Wireless Desktop Receiver 3.1
Výpis DMI tabulky z BIOSu
Tabulku DMI (Desktop Management Interface) poskytuje BIOS počítače. Jsou v ní umístěny informace a hardware počítače (notebooku, serveru). Pro její dekódování slouží příkaz dmidecode
:
$ dmidecode Handle 0x0001 DMI type 1, 25 bytes. System Information Manufacturer: MICRO-STAR INTERNATIONAL CO., LTD Product Name: K8T Master2-FAR Version: Serial Number: UUID: Not Present Wake-up Type: Power Switch
Výpis je zkrácen. Ve výše uvedené části výpisu je vidět výrobce základní desky (MSI) a její typ (K8T Master2-FAR). Podobně najdete informace o procesorech, modulech pamětí, připojených rozhraních, slotech a podobně. Protože je výpis dlouhý, je nutné použít stránkovací filtr less
(posuv šipkami, PgDn/PgUp, ukončuje se klávesou q – jako quit):
$ dmidecode | less
Aktuální čas
Příkaz date
zobrazí čas, který systém pokládá za aktuální. Standardně je zobrazen v časové zóně, ve které je počítač umístěn (podle souboru /etc/localtime
), která se typicky nastavuje při instalaci (ale lze ji kdykoliv později snadno změnit). Pokud je uživatel připojen k počítači z jiné časové zóny, může si nastavit proměnnou prostředí TZ
a systém bude veškeré časy automaticky přepočítávat (viz dále). Součástí výpisu je i informace o časové zóně (zde CET – Centra European Time).
$ date Čt lis 11 12:02:33 CET 2010
Pro zobrazení času, který je uchováván v RTC použijte příkaz hwclock
. Odchylka vyjadřuje rozdíl mezi časem v RTC a vnitřním časem, který používá běžící jádro systému (čas v RTC se používá jen při startu systému, jinak ne).
$ hwclock -r Tue Dec 11 10:22:17 2012 -0.532136 seconds
Informace zveřejňované jádrem systému
Jádro systému Linux zveřejňuje své interní datové struktury pomocí speciálního systému souborů, který je připojen do adresářů /proc
a /sys
. V adresáři /proc
najdeme kromě informací o běžících procesech též základní informace o systému (viz dále). V adresáři /sys
je adresáři a soubory reprezentován strom zařízení, který je k systému připojen. Některá nastavení jádra mohou být měněna tak, že je do specifického souboru zapsána nová informace (adresář /proc/sys
).
Oprávnění správce
Správcem je v unixovém systému uživatel root. Některé příkazy může provést jen on. Jestli jste root, lze zjistit příkazem id, kde root má identifikační číslo nula, obyčejný uživatel pak nenulové:
$ id uid=1000(ke) gid=1000(ke) skupiny=1000(ke),10(wheel),989(wireshark)
Pokud se chcete stát uživatelem root, použijte příkaz su
(budete muset vložit heslo správce). V systémech založených na distribuci Debian se používá příkaz sudo, který může chtít vaše uživatelské heslo. V LiveCD distribucích je někdy uživatel rovnou správcem (protože vypálené CD nelze přepsat, smazat, zavirovat).
$ su - $ 'id uid=0(root) gid=0(root) skupiny=0(root)
Přepínač mínus (su -
) je v příkazu použit proto, aby se provedly přihlašovací skripty, které správně nastaví uživateli root jeho prostředí (například domácí adresář). Bez toho některé příkazy fungují špatně (pokouší se použít nastavení původního uživatele).
Typ procesoru
Typ procesoru lze zjistit ze souboru /proc/cpuinfo
. Je-li procesorů více, je příslušný výpis opakován pro každé jádro.
$ cat /proc/cpuinfo processor : 0 vendor_id : AuthenticAMD cpu family : 15 model : 5 model name : AMD Opteron(tm) Processor 242 stepping : 1 cpu MHz : 1604.422 cache size : 1024 KB fdiv_bug : no hlt_bug : no f00f_bug : no coma_bug : no fpu : yes fpu_exception : yes cpuid level : 1 wp : yes flags : fpu vme de pse tsc msr pae mce cx8 apic mtrr pge mca cmov pat pse36 clflush mmx fxsr sse sse2 pni syscall nx mmxext lm 3dnowext 3dnow bogomips : 3209.84
Sekce flags zobrazuje dostupné možnosti konkrétního procesoru. Některé z nich jsou uvedeny v následující tabulce:
Příznak | Popis |
---|---|
fpu | Matematický koprocesor je přítomen přímo v CPU od procesorů 486. |
cmov | Instrukce CMOV významně urychluje práci s pamětí v procesorech Pentium Pro (1995) a novějších (tzv. i686 a novější). Je vhodné ji používat v jádře a v systémových knihovnách GLIBC. |
nx | NX bit (Non-eXecute bit) umožňuje označit část paměti, ve které není dovoleno vykonávat strojové instrukce, což významně zvyšuje odolnost systému proti nejběžnějším bezpečnostním chybám (a šíření virů a červů). |
ht | HT je hyperthreading, který používá v procesorech Intel znamenal použití 2 řídících jednotek v 1 jádru CPU, takže se procesor chová jako by měl jádra dvě (avšak ne s plnohodnotným výkonem dvou fyzických jader). |
lm | LM (Long Mode) oznamuje podporu 64bitového režimu procesoru. |
pae | Rozšíření PAE je přítomno v procesorech Pentium Pro (1995) a novějších. Umožňuje pomocí segmentace paměti využívat na 32 bitových procesorech až 64GB RAM, i když v každém okamžiku běžící proces stále pracuje maximálně s 4GB RAM. Rozšíření PAE a virtualizaci využívá projekt Xen a KVM. |
vmx | Podpora plné hardwarové virtualizace u procesorů Intel (Vanderbild). |
svm | Podpora plné hardwarové virtualizace u procesorů AMD (Pacifica). |
Poznámka: Pokud je virtualizační schopnost CPU vypnuta v BIOSu, objeví se pouze pod označením hvm ve výpisu: cat /sys/hypervisor/properties
/capabilities
Seznam pevných disků a jejich oddílů
Seznam disků a jejich oddílů nalezneme v souboru /proc/partitions
. V níže uvedeném výpisu je v systému jen disk, který nalezneme pod zařízením /dev/sda
, na kterém jsou vytvořeny tři oddíly (sda1, sda2 a sda3):
$ cat /proc/partitions major minor #blocks name 8 0 312571224 sda 8 1 7823623 sda1 8 2 39070080 sda2 8 3 31463302 sda3
Podrobnější informace pak lze v tomto případě získat příkazem parted /dev/sda print
nebo fdisk -l /dev/sda
(operaci může provést pouze uživatel root).
Přečtěte si článek Monitorování disků (S.M.A.R.T.)
Verze jádra systému
Podrobnosti o verzi jádra systému lze získat vypsáním souboru /proc/version
. Níže uvedený výpis obsahuje informuje o běžícím jádře verze 2.6.18-164.6.1.el5xen zkompilované uživatelem mockbuild na počítači builder10.centos.org kompilátorem GCC verze 4.1.2 20080704 (Red Hat 4.1.2-46), bylo kompilováno jako první v pořadí (#1), je určeno pro víceprocesorové stroje (SMP) a kompilace proběhla v úterý 3. listopadu 2009 v 16:48:13 EST.
$ cat /proc/version Linux version 2.6.18-164.6.1.el5xen (mockbuild@builder10.centos.org) (gcc version 4.1.2 20080704 (Red Hat 4.1.2-46)) #1 SMP Tue Nov 3 16:48:13 EST 2009
Zprávy jádra
Jádro zapisuje informace o svém běhu do speciálního bufferu (vyrovnávací paměti), který lze vypsat příkazem dmesg
. Pokud je vyrovnávací paměť zaplněna, staré záznamy z ní mizí. Kopie všech zpráv se obvykle zapisuje do souborů /var/log/boot.log
nebo /var/log/messages
. Protože je záznamů mnoho, je nutné použít stránkovač less
(posuv šipkami, PgDn/PgUp, ukončuje se klávesou q – jako quit):
$ dmesg | less
V těchto výpisech lze nalézt mnoho zajímavých informací, například mapu paměti, detekovaná zařízení (vypisují to jejich ovladače), použitý zdroj času, řadič přerušení atd.
Seznam přiřazených přerušení
Seznam přiřazených přerušení lze zjistit ze souboru /proc/interrupts
. V níže uvedeném výpisu je přerušení 30 přiřazeno síťové kartě, přerušení 29 je přiřazeno WiFi kartě, přerušení 14, 15 a 28 je přiřazeno řadiči pevných SATA disků, přerušení 17, 18, 20 a 21 jsou přiřazeny USB portům. Výpis je zkrácen.
$ cat /proc/interrupts CPU0 CPU1 0: 284999 296715 IO-APIC-edge timer 1: 5 6 IO-APIC-edge i8042 8: 1 0 IO-APIC-edge rtc0 9: 8876 1556 IO-APIC-fasteoi acpi 12: 80 68 IO-APIC-edge i8042 14: 3340 3447 IO-APIC-edge ata_piix 15: 0 0 IO-APIC-edge ata_piix 17: 16209 2142 IO-APIC-fasteoi uhci_hcd:usb6 18: 81 56 IO-APIC-fasteoi uhci_hcd:usb7 20: 19 22 IO-APIC-fasteoi ehci_hcd:usb1, uhci_hcd:usb3 21: 97 943 IO-APIC-fasteoi uhci_hcd:usb4, HDA Intel 22: 5 22 IO-APIC-fasteoi yenta, tifm_7xx1, mmc0, firewire_ohci 23: 5 1 IO-APIC-fasteoi ehci_hcd:usb2, uhci_hcd:usb5 28: 40893 6876 PCI-MSI-edge ahci 29: 42691 41158 PCI-MSI-edge iwlagn 30: 2267 16949 PCI-MSI-edge eth0
Parametry předané jádru při startu systému
Parametry zadané při startu systému jsou předány jádru Linuxu. Umožňují změnit nebo přizpůsobit standardní chování jádra.
$ cat /proc/cmdline ro root=/dev/sda2 rhgb quiet
Stav RAID polí
Stav RAID polí je obsažen v souboru /proc/mdstat
. V níže uvedeném výpisu jsou zobrazena dvě pole (obě typu RAID1): md1 (složeno z oddílů sda3 a hda3) a md2 (složeno z oddílů sdc1 a sdb1).
$ cat /proc/mdstat Personalities : [raid1] md1 : active raid1 sda3[0] hda3[1] 95715200 blocks [2/2] [UU] md2 : active raid1 sdc1[0] sdb1[1] 976759936 blocks [2/2] [UU]