Konzole v Linuxu
Konzole je klávesnice a displej, který je připojen přímo k počítači. Dnes tedy většina uživatelů pracuje přímo na konzoli, ale dříve to nebylo obvyklé, protože ke konzoli měl přístup jen správce počítače a ostatní se připojovali z terminálů.
Ovládání příkazového řádku v Unixu je v samostatném článku.
Obsah
Grafický režim
Grafické uživatelské prostředí (GUI – Graphical User Interface) zná většina uživatelů, protože je grafický režim spolu s GUI po startu počítače automaticky spuštěn. V GUI je možné pracovat s okny a myší, používat různé velikosti a tvary písma, obrázky atd. Jádro Linuxu chápe grafický režim jako další virtuální konzoli, takže je možné spustit několik na sobě nezávislých grafických prostředí, avšak tato možnost se obvykle nepoužívá. V každém případě jsou typicky kromě grafické konzole k dispozici textové konzole, do kterých se z grafické dá přepnout pomocí kombinace kláves CTRL+ALT+F1 až CTRL+ALT+F6. Zpět do GUI se pak přepínáme pomocí ALT+F7 (někdy též ALT+F1 v závislosti na to, na jaké virtuální konzoli bylo GUI aktivováno).
Terminál v GUI
Většina návodů, které zde nebo na Internetu najdete, předkládá uživateli příkazy, které je nutné zadat do příkazového řádku. Výhodou tohoto přístupu je, že příkaz obsahuje v jednom řádku všechny potřebné přepínače, které zajistí zamýšlenou funkci. Grafická udělátka naopak vyžadují kliknout na mnoho míst a navíc je jejich vzhled a popisky v každém jazyce jiný.
Aby bylo možné v grafickém uživatelském prostředí zadávat příkazy, je nutné využít speciální program, který se jmenuje terminálová emulace. Jde o grafický program, který vytvoří okno, uvnitř kterého je k dispozici textová plocha s neproporcionálními znaky rozmístěnými šachovnicově stejným způsobem, jako je terminál v textovém režimu. Program se tedy jmenuje terminálová emulace proto, že vytváří textový terminál v původním slova smyslu uvnitř okna grafické aplikace. Uvnitř tohoto okna je spuštěn klasický shell, který vytvoří příkazový řádek.
Správa systému
Správce systému (root) je uživatel, který má v systému absolutní práva. Proto je schopen systém spravovat (instalovat aplikace, měnit systémová nastavení), ale zároveň i systému uškodit. Proto je neopatrné se do grafického prostředí přihlašovat jako root. Z tohoto důvodu se do systému přihlašujeme jako běžný uživatel. Pokud je potřeba spustit příkaz v příkazovém řádku jako root, pak je po spuštění terminálové emulace nutné spustit příkaz su
, nejlépe s parametrem mínus („-
“), protože pak se provedou přihlašovací skripty uživatele root, čímž budou nastaveny správně cesty k systémovým příkazům a nebude nutné zadávat příkazy včetně nich (např. /sbin/ifconfig
místo jednoduššího ifconfig
). Příkaz su
vyžaduje před změnou identity uživatele zadat heslo, na koho je změna prováděna (zde tedy uživatele root):
$ id uid=500(huzva) gid=500(huzva) skupiny=500(huzva) $ su - Heslo: # id uid=0(root) gid=0(root) skupiny=0(root)
Ve výše uvedeném příkladu je nejprve demonstrována pomocí příkazu id
identita uživatele (zde uživatel huzva). Po zadání příkazu su -
zadáno heslo uživatele root (nezobrazuje se). Po úspěšném zadání je zapsán příkaz id
, který ukazuje, že identita uživatele je skutečně změněna.
Textový režim
Textový režim využívá základního režimu grafické karty, kdy je plocha šachovnicově rozdělena na 80x25 (počet sloupců a řádků), přičemž v každém políčku může být jeden znak. Do tohoto režimu je karta automaticky přepnuta při startu počítače. V tomto režimu BIOS počítače detekuje procesor, jeho frekvenci, kontroluje paměť, detekuje připojené pevné disky a vypisuje vše na obrazovku. Některé základní desky jsou z výroby nastaveny tak, že tyto textové informace jsou překryty obrázkem (reklamou), avšak lze pomocí nějaké klávesy textový režim zobrazit (obvykle klávesou TAB). Textový režim využíval například systém DOS.
Linux může s uživatelem komunikovat v textovém režimu pomocí příkazového řádku. Tento režim se používá na serverech, aby se omezilo množství nainstalovaných programů. Případně se používá ve chvíli, kdy je například z důvodu chybné konfigurace nebo jiné chyby nemožné nastartovat grafické uživatelské prostředí (viz výše). V textovém režimu k dispozici obvykle 6 nezávislých virtuálních konzolí, mezi kterými je možné se přepínat pomocí klávesové zkratky ALT+F1 až ALT+F6. Do přepnutí mezi virtuálními konzolemi lze listovat v textu, který odroloval směrem nahoru pomocí kláves SHIFT+PgUp a SHIFT+PgDn.
Zpět do grafické konzole se v případě, že je aktivních 6 textových konzolí, přepneme kombinací kláves ALT+F7 (někdy ALT+F1 v závislosti na tom, na jaké konzoli je grafické rozhraní spuštěno).
KMS
Kernel Mode Setting (KMS)[1][2] je implementace řízení grafické karty uvnitř jádra Linuxu. Pokud jádro rozpozná při svém startu grafický čip, který umí ovládat (pomocí DRM),[3] dojde k přepnutí do nativního rozlišení. KMS umožňuje lepší spolupráci jádra a X Serveru,[4] který zajišťuje chod grafického uživatelského prostředí. Pokud je KMS aktivní, používá se stále textový režim, ale ve stejném rozlišení, jako má grafický režim. Výsledkem je obvykle větší počet sloupců a řádků textového režimu. Vedlejším efektem může být jisté zpomalení výstupu znaků v textovém režimu.
KMS lze vyřadit pomocí parametru jádra nomodeset
. V současné době je možné i v tomto režimu spustit grafické uživatelské rozhraní. X Server si v takovém případě nastaví grafický režim karty sám (rozlišení, barevná hloubka). V budoucnosti to však již nebude možné, protože X Server přijde z bezpečnostních důvodů o oprávnění administrátora, které k takovému úkolu potřebuje.
Výběr režimu před zavedením systému
V Linux je možné před zavedením systému pomocí parametru sdělit, jaký režim chceme spustit. Jednotlivým režimům (úrovním) říkáme runlevely. Parametr je nejjednodušší předat jádru v menu programu Grub nebo LILO:
Označení | Popis | Počet konzolí |
---|---|---|
S | Singleuser (jednouživatelský režim) | 1 |
1 | Singleuser (jednouživatelský režim) | 1 |
3 | Jen textový režim | 6 |
5 | Textový + grafický režim (implicitní) | 6+1 |
Reference
- ↑ http://en.wikipedia.org/wiki/Mode-setting – Mode-setting (obecně)
- ↑ http://kerneltrap.org/node/8242 – Linux: Kernel Graphics Subsystem
- ↑ http://dri.freedesktop.org/wiki/DrmModesetting – DRI Wiki (Enhancing kernel graphics)
- ↑ http://cs.wikipedia.org/wiki/X_Window_System#X_Server – X Window System a X server