Konfigurace POP3 a IMAP: Porovnání verzí

Z Milan Kerslager
Přejít na: navigace, hledání
m (Fix)
(Doplnění)
Řádka 1: Řádka 1:
Pokud zřídíme na svém serveru poštovní uzel, který bude přijímat poštu pro naši doménu, musíme zajistit i možnost přenosu dopisů, které budou uloženy v lokálních poštovních schránkách, do programů, které používají naši uživatelé v lokální síti. Nejčastěji používaný protokol POP3 je nejjednodušší variantou.
+
Pokud zřídíme na svém serveru poštovní uzel, který bude přijímat poštu pro naši doménu, bude příchozí elektronická pošta ukládána na pevný disk serveru. Uživatelé pro čtení elektronické pošty obvykle používají specializované programy (Outlook, Thunderbird, Opera Mail, ...), které si došlé maily stahují ze serveru pomocí protokolu POP3.<ref>http://cs.wikipedia.org/wiki/Post_Office_Protocol_version_3</ref> Druhou možností je použití protokolu IMAP, který umožňuje ovládat celou poštovní schránku na dálku.<ref>http://cs.wikipedia.org/wiki/Internet_Message_Access_Protocol</ref>
  
== POP3 ==
+
== POP3 a POP3S ==
 +
Protokol POP3 je na serveru poskytován na portu 110.
  
Pro zprovoznění budeme v systému potřebovat balíčky xinetd a imap. Pro správnou funkci stačí založit uživatele, nastavit mu heslo, povolit službu POP3 a restartovat démona xinetd:
+
Šifrovaná varianta se nazývá POP3S. Používá SSL a server naslouchá na portu 995.
 +
 
 +
== IMAP a IMAPS ==
 +
Službu IMAP můžete využít i pro čtení pošty z libovolného místa v Internetu. V takovém případě budou vaše zprávy uchovávány na serveru a vy si všechny složky budete moci prohlížet nejen pomocí Webmailu, ale i jakéhokoliv klienta podporujícího IMAP protokol (např. Mozilla, Outlook, Outlook Expres a podobně). Nevýhodou tohoto řešení je nutnost trvalého připojení k Internetu po celou dobu čtení zpráv (na rozdíl od protokolu POP3, který zprávy stáhne na lokální disk počítače, odpojíte se a pak si je v klidu můžete všechny přečíst). Protokol IMAP je na serveru poskytován na portu 143.
 +
 
 +
Šifrovaná varianta se nazývá IMAPS. Používá SSL a server naslouchá na portu 993.
 +
 
 +
== Konfigurace ==
 +
=== RHEL 4, RHEL 5 ===
 +
Od verze RHEL 4 je v systému pro zajištění služby POP3 a IMAP speciální démon ''dovecot'', který se řídí konfiguračním souborem <code>/etc/dovecot.conf</code>, ve kterém by pro zabezpečení všech variant musel být řádek (vyjmenujte pouze služby, které potřebujete):
 +
 
 +
protocols = imap imaps pop3 pop3s
 +
 
 +
Nastartujte démona a nastavte automatické spuštění démona při startu:
 +
 
 +
/etc/init.d/dovecot restart
 +
chkconfig dovecot on
 +
 
 +
=== RHEL 3 ===
 +
V RHEL3 se pro poskytování služeb IMAP a POP3 používá síťový superserver <code>xinetd</code>, který naslouchá na portu a při příchodu spojení od klienta spustí příslušný obslužný program. Proto je potřeba nainstalovat balíčky xinetd a imap. Pak je potřeba povolit službu POP3 a restartovat démona xinetd:
 +
 
 +
$ chkconfig ipop3 on
 +
$ /etc/init.d/xinetd restart
 +
 
 +
Vhodným řešením (zejména pro zjednodušení konfigurace programu Outlook při využívání IMAP protokolu) je určit napevno podadresář, do kterého se budou v domácím adresáři uživatelů umisťovat složky s dopisy. Proto vytvořte konfigurační soubor IMAP démona (i při zvláštním obsahu je vše dobře funkční, složky jsou v příkladu umístěny do podadresáře mail v domácích adresářích uživatelů):
 +
 
 +
== Ověření funkce ==
 +
Pro správnou funkci stačí založit uživatele, nastavit mu heslo a poslat mu nějaký e-mail.
  
 
  $ adduser huzva
 
  $ adduser huzva
 
  $ passwd huzva
 
  $ passwd huzva
$ chkconfig ipop3 on
 
$ /etc/init.d/xinetd restart
 
  
Správnou funkci ověříme tak, že se pokusíme spojit pomocí programu telnet na port 110 (kde je očekáváno připojení uživatele):
+
=== POP3 ===
 +
Správnou funkci ověříme tak, že se pokusíme spojit pomocí programu <code>telnet</code> na port 110 (kde je očekáváno připojení uživatele):
  
 
  $ telnet localhost 110
 
  $ telnet localhost 110
Řádka 16: Řádka 43:
 
  CTRL+d
 
  CTRL+d
  
Ve výstupu by měla být vidět identifikace našeho serveru. poslední dvě řádky naznačují, že ukončení spojení dosáhneme stiskem kombinace kláves CTRL a znak ] a pak CTRL a písmeno d.
+
Ve výstupu by měla být vidět identifikace našeho serveru. Poslední dvě řádky naznačují, že ukončení spojení dosáhneme stiskem kombinace kláves CTRL a znak ] a pak CTRL a písmeno d.
 
 
== IMAP ==
 
  
Službu IMAP můžete využít i pro čtení pošty z libovolného místa v Internetu. V takovém případě budou vaše zprávy uchovávány na serveru a vy si všechny složky budete moci prohlížet nejen pomocí Webmailu, ale i jakéhokoliv klienta podporujícího IMAP protokol (např. Mozilla, Outlook, Outlook Expres a podobně). Nevýhodou tohoto řešení je nutnost trvalého připojení k Internetu po celou dobu čtení zpráv (na rozdíl od protokolu POP3, který zprávy stáhne na lokální disk počítače, odpojíte se a pak si je v klidu můžete všechny přečíst).
+
=== IMAP ===
  
Vhodným řešením (zejména pro zjednodušení konfigurace programu Outlook při využívání IMAP protokolu) je určit napevno podadresář, do kterého se budou v domácím adresáři uživatelů umisťovat složky s dopisy. Proto vytvořte konfigurační soubor IMAP démona (i při zvláštním obsahu je vše dobře funkční, složky jsou v příkladu umístěny do podadresáře mail v domácích adresářích uživatelů):
+
== Reference ==
 +
<references />
  
 
[[Kategorie:Síťové služby v Linuxu]]
 
[[Kategorie:Síťové služby v Linuxu]]

Verze z 3. 6. 2009, 18:56

Pokud zřídíme na svém serveru poštovní uzel, který bude přijímat poštu pro naši doménu, bude příchozí elektronická pošta ukládána na pevný disk serveru. Uživatelé pro čtení elektronické pošty obvykle používají specializované programy (Outlook, Thunderbird, Opera Mail, ...), které si došlé maily stahují ze serveru pomocí protokolu POP3.[1] Druhou možností je použití protokolu IMAP, který umožňuje ovládat celou poštovní schránku na dálku.[2]

POP3 a POP3S

Protokol POP3 je na serveru poskytován na portu 110.

Šifrovaná varianta se nazývá POP3S. Používá SSL a server naslouchá na portu 995.

IMAP a IMAPS

Službu IMAP můžete využít i pro čtení pošty z libovolného místa v Internetu. V takovém případě budou vaše zprávy uchovávány na serveru a vy si všechny složky budete moci prohlížet nejen pomocí Webmailu, ale i jakéhokoliv klienta podporujícího IMAP protokol (např. Mozilla, Outlook, Outlook Expres a podobně). Nevýhodou tohoto řešení je nutnost trvalého připojení k Internetu po celou dobu čtení zpráv (na rozdíl od protokolu POP3, který zprávy stáhne na lokální disk počítače, odpojíte se a pak si je v klidu můžete všechny přečíst). Protokol IMAP je na serveru poskytován na portu 143.

Šifrovaná varianta se nazývá IMAPS. Používá SSL a server naslouchá na portu 993.

Konfigurace

RHEL 4, RHEL 5

Od verze RHEL 4 je v systému pro zajištění služby POP3 a IMAP speciální démon dovecot, který se řídí konfiguračním souborem /etc/dovecot.conf, ve kterém by pro zabezpečení všech variant musel být řádek (vyjmenujte pouze služby, které potřebujete):

protocols = imap imaps pop3 pop3s

Nastartujte démona a nastavte automatické spuštění démona při startu:

/etc/init.d/dovecot restart
chkconfig dovecot on

RHEL 3

V RHEL3 se pro poskytování služeb IMAP a POP3 používá síťový superserver xinetd, který naslouchá na portu a při příchodu spojení od klienta spustí příslušný obslužný program. Proto je potřeba nainstalovat balíčky xinetd a imap. Pak je potřeba povolit službu POP3 a restartovat démona xinetd:

$ chkconfig ipop3 on
$ /etc/init.d/xinetd restart

Vhodným řešením (zejména pro zjednodušení konfigurace programu Outlook při využívání IMAP protokolu) je určit napevno podadresář, do kterého se budou v domácím adresáři uživatelů umisťovat složky s dopisy. Proto vytvořte konfigurační soubor IMAP démona (i při zvláštním obsahu je vše dobře funkční, složky jsou v příkladu umístěny do podadresáře mail v domácích adresářích uživatelů):

Ověření funkce

Pro správnou funkci stačí založit uživatele, nastavit mu heslo a poslat mu nějaký e-mail.

$ adduser huzva
$ passwd huzva

POP3

Správnou funkci ověříme tak, že se pokusíme spojit pomocí programu telnet na port 110 (kde je očekáváno připojení uživatele):

$ telnet localhost 110
CTRL+]
CTRL+d

Ve výstupu by měla být vidět identifikace našeho serveru. Poslední dvě řádky naznačují, že ukončení spojení dosáhneme stiskem kombinace kláves CTRL a znak ] a pak CTRL a písmeno d.

IMAP

Reference

  1. http://cs.wikipedia.org/wiki/Post_Office_Protocol_version_3
  2. http://cs.wikipedia.org/wiki/Internet_Message_Access_Protocol