Konfigurace POP3 a IMAP: Porovnání verzí
(Založení článku) |
(IMAP (neúplné)) |
||
Řádka 1: | Řádka 1: | ||
Pokud zřídíme na svém serveru poštovní uzel, který bude přijímat poštu pro naši doménu, musíme zajistit i možnost přenosu dopisů, které budou uloženy v lokálních poštovních schránkách, do programů, které používají naši uživatelé v lokální síti. Nejčastěji používaný protokol POP3 je nejjednodušší variantou. | Pokud zřídíme na svém serveru poštovní uzel, který bude přijímat poštu pro naši doménu, musíme zajistit i možnost přenosu dopisů, které budou uloženy v lokálních poštovních schránkách, do programů, které používají naši uživatelé v lokální síti. Nejčastěji používaný protokol POP3 je nejjednodušší variantou. | ||
+ | |||
+ | == POP3 == | ||
Pro zprovoznění budeme v systému potřebovat balíčky xinetd a imap. Pro správnou funkci stačí založit uživatele, nastavit mu heslo, povolit službu POP3 a restartovat démona xinetd: | Pro zprovoznění budeme v systému potřebovat balíčky xinetd a imap. Pro správnou funkci stačí založit uživatele, nastavit mu heslo, povolit službu POP3 a restartovat démona xinetd: | ||
Řádka 15: | Řádka 17: | ||
Ve výstupu by měla být vidět identifikace našeho serveru. poslední dvě řádky naznačují, že ukončení spojení dosáhneme stiskem kombinace kláves CTRL a znak ] a pak CTRL a písmeno d. | Ve výstupu by měla být vidět identifikace našeho serveru. poslední dvě řádky naznačují, že ukončení spojení dosáhneme stiskem kombinace kláves CTRL a znak ] a pak CTRL a písmeno d. | ||
+ | |||
+ | == IMAP == | ||
+ | |||
+ | Službu IMAP můžete využít i pro čtení pošty z libovolného místa v Internetu. V takovém případě budou vaše zprávy uchovávány na serveru a vy si všechny složky budete moci prohlížet nejen pomocí Webmailu, ale i jakéhokoliv klienta podporujícího IMAP protokol (např. Mozilla, Outlook, Outlook Expres a podobně). Nevýhodou tohoto řešení je nutnost trvalého připojení k Internetu po celou dobu čtení zpráv (na rozdíl od protokolu POP3, který zprávy stáhne na lokální disk počítače, odpojíte se a pak si je v klidu můžete všechny přečíst). | ||
+ | |||
+ | Vhodným řešením (zejména pro zjednodušení konfigurace programu Outlook při využívání IMAP protokolu) je určit napevno podadresář, do kterého se budou v domácím adresáři uživatelů umisťovat složky s dopisy. Proto vytvořte konfigurační soubor IMAP démona (i při zvláštním obsahu je vše dobře funkční, složky jsou v příkladu umístěny do podadresáře mail v domácích adresářích uživatelů): |
Verze z 28. 9. 2007, 20:56
Pokud zřídíme na svém serveru poštovní uzel, který bude přijímat poštu pro naši doménu, musíme zajistit i možnost přenosu dopisů, které budou uloženy v lokálních poštovních schránkách, do programů, které používají naši uživatelé v lokální síti. Nejčastěji používaný protokol POP3 je nejjednodušší variantou.
POP3
Pro zprovoznění budeme v systému potřebovat balíčky xinetd a imap. Pro správnou funkci stačí založit uživatele, nastavit mu heslo, povolit službu POP3 a restartovat démona xinetd:
$ adduser huzva $ passwd huzva $ chkconfig ipop3 on $ /etc/init.d/xinetd restart
Správnou funkci ověříme tak, že se pokusíme spojit pomocí programu telnet na port 110 (kde je očekáváno připojení uživatele):
$ telnet localhost 110 CTRL+] CTRL+d
Ve výstupu by měla být vidět identifikace našeho serveru. poslední dvě řádky naznačují, že ukončení spojení dosáhneme stiskem kombinace kláves CTRL a znak ] a pak CTRL a písmeno d.
IMAP
Službu IMAP můžete využít i pro čtení pošty z libovolného místa v Internetu. V takovém případě budou vaše zprávy uchovávány na serveru a vy si všechny složky budete moci prohlížet nejen pomocí Webmailu, ale i jakéhokoliv klienta podporujícího IMAP protokol (např. Mozilla, Outlook, Outlook Expres a podobně). Nevýhodou tohoto řešení je nutnost trvalého připojení k Internetu po celou dobu čtení zpráv (na rozdíl od protokolu POP3, který zprávy stáhne na lokální disk počítače, odpojíte se a pak si je v klidu můžete všechny přečíst).
Vhodným řešením (zejména pro zjednodušení konfigurace programu Outlook při využívání IMAP protokolu) je určit napevno podadresář, do kterého se budou v domácím adresáři uživatelů umisťovat složky s dopisy. Proto vytvořte konfigurační soubor IMAP démona (i při zvláštním obsahu je vše dobře funkční, složky jsou v příkladu umístěny do podadresáře mail v domácích adresářích uživatelů):