BASH: Skriptování: Porovnání verzí

Verze z 19. 12. 2007, 09:35

Shellové skripty jsou zápisem příkazů, které bychom jinak zadávali postupně na příkazovém řádku. Aby byl skript přímo spustitelný, musí být jméno interpretu uvedeno na prvním řádku skriptu (hned na začátku souboru). V našem případě bude na prvním řádku uvedeno:

#!/bin/bash

Dále musí mít skript nastaven příznak spuštění (eXecutable). Na příponě souboru nezáleží, ale obvykle se uvádí .sh (příponu je možné i vynechat). Pokud chceme skript spouštět pouhým zadáním jeho jména, je potřeba ho umístit do adresáře uvedeného v proměnné PATH. Takovým adresářem je obvykle automaticky adresář bin v domácím adresáři přihlášeného uživatele. Je-li umístěn skript jinde, musíme k němu uvést cestu, protože shell z bezpečnostních důvodů aktuální adresář neprohledává. Komentáře se ve skriptech označují křížkem neboli znakem hash (#). Je-li komentář započat na začátku řádku, ignoruje shell celý řádek. Jinak ignoruje pouze text umístěný za ním.

# použijeme oblíbený editor
mcedit priklad.sh
# nastavíme právo spuštění
chmod +x priklad.sh
# spustíme skript z aktuálního adresáře
./priklad.sh

Chceme-li vidět, jak se skript interpretuje, uvedeme na příslušném místě skriptu příkaz set -x a následně pak ladící výstup vypneme pomocí set +x. Také můžeme celý skript spustit s parametrem -x takto:

bash -x priklad.sh

Návratový kód

Každý příkaz v Unixu vrací návratový kód. V případě úspěchu (resp. "pravdy") vrací ukončený program (nebo skritpt) podle dohody nulu (0). Jsou-li při provádění příkazu zjištěny problémy, je návratový kód nenulový (nejčastěji 1). Větší hodnoty mohou blíže specifikovat situaci, kvůli které je vrácena chyba. Tím pádem je potřeba ve skriptech při kontrole výstupního kódu příkazu testovat jeho nenulovost (tj. netestovat, jestli vrací 1, ale jestli vrací 0 nebo cokoliv jiného). Pro ukonční skriptu a předání návratového kódu slouží příkaz exit.

# návratový kód je 1 (tj. chyba, nepravda)
exit 1

Návratový kód využívají i kontrukce podmínek a smyček, kdy se vyhodnocuje, je-li výraz pravdivý (tj. použitý příkaz vrací nulu) nebo nepravdivý (vrací číslo různé od nuly). V případě, že je použita ve výrazu kolona (pipe, trubka), vyhodnocuje se pouze návratový kód posledního příkazu v koloně.

Vložené příkazy

Někdy je potřeba nejprve něco spočítat nebo zpracovat a teprve výsledek potřebujeme použít například jako parametr jiného příkazu. V tomto případě se používá buď zpětných apostrofů (na anglické klávesnici je zpětný apostrof vlevo vedle čísla 1 v horná řadě kláves) nebo nověji konstrukce $(...), kde na místo tří teček dosadíme příkaz nebo kolon příkazů. Výhodou tohoto způsobu je, že lze používat vnořené vyhodnocování.

echo Písmeno x má ve jméně právě přihlášený $(who | grep x)

Ve výše uvedeném příkladu je nejprve vyhodnocen příkaz v závorkách, jeho výstup je dosazen na původní místo příkladu a pak je teprve proveden příkaz echo.

Předávání parametrů

Stejně jako ostatní programy mohou shellové skripty přebírat parametry, které byly zadány při spuštění na příkazovém řádku, např:

./mujskript.sh jedna 2

Předané parametry jsou ve skriptu dostupné pomocí speciálních konstrukcí:

$# - počet předaných parametrů
$* - všechny předané parametry
$0 - jméno skriptu (jak byl volán - nultá část z příkazového řádku)
$1 - první parametr zadaný za názvem programu
$2 - druhý parametr atd.

Řídící konstrukce

if výraz; then příkazy1; [ elif příkazy2; then příkazy3; ] ...

[ else příkazy4; ] fi

• pokud je návratový kód výrazu nulový (příkaz byl úspěšný, nenastala chyba), bude provedena část příkazy1
• jinak je provedena část příkazy2 nebo příkazy4 (pokud část elif nepoužijeme)
• návratový kód vrací poslední provedený proces nebo 0, pokud se ještě neprovedl žádný příkaz
• pokud použijeme kolonu příkazů, bude použita návratová hodnota posledního příkazu v koloně

if grep -q huzva /etc/passwd; then
   echo yes
else
   echo no
fi

if [ -f /tmp/IAmHere ]; then
   echo jsem tu
fi

while výraz; do příkazy; done

until výraz; do příkazy; done

• úsek 'do příkazy;' je prováděn tak dlouho, dokud je návratový kód výrazu:
  • 'while výraz;' nulový (pravda)
  • 'until výraz;' nenulový (nepravda)

while who | grep huzva > /dev/null
do
   sleep 20s
done
echo "Už se odlásil"

until who | grep huzva > /dev/null; do sleep 20s; done
echo "Už se přihlásil"

for jméno [ in slovo; ] do příkazy; done

• příkaz expanduje 'slovo' a postupně vytvářené položky přiřazuje proměnné 'jméno' a provádí posloupnost příkazů 'příkazy'
• není-li 'in slovo;' zadáno, potom se 'příkazy' provede pro každý poziční parametr (viz dále)

for POLOZKA in a b c d
do
    echo $POLOZKA
done

for JMENO in *; do echo $JMENO; done        # ekvivalent příkazu ls

case slovo in

vzorek [ | vzorek ... ]) příkazy;;

...

esac

• příkaz expanduje 'slovo' a hledá je mezi zadanými vzorky s použitím expanzních znaků pro jména souborů (tzv. žolíkové znaky)
• jakmile se shoduje, provede se úsek příkazy
• po nalezení první shody se dále už nehledá

echo Zadej akci a soubor:
read AKCE SOUBOR
case $AKCE in
       smaz|remove|delete) rm $SOUBOR;;
       vytvor|create)      touch $SOUBOR;
                           chmod 777 $SOUBOR;;
esac

break [n]

• ukončí n-tou úroveň cyklu for, while, until

continue [n]

• zahájí další iteraci cyklu

true

• návratový kód vždy 0

false

• návratový kód vždy 1

while true; do
    echo y
done                # ekvivalent příkazu yes

shift

• příkaz způsobí posun zadaných parametrů vlevo, tj. první parametr je zahozen a na jeho místo je posunut druhý parametr, na pozici druhého je posunut třetí atd.

echo Pocet zadanych parametru: $#
echo Prvni parametr: $1
shift
echo dalsi parametry:
for i in $*; do
    echo $i
done

test výraz

[ výraz ]

• obě uvedené formy jsou ekvivalentní (tj. chovají se naprosto stejně), [ je linka na příkaz test
• příkaz vyhodnotí výraz a nastaví návratový kód 0 (true) nebo 1 (false)
• místo příkazu if lze s výhodou použít zkrácenou formu:

[ výraz ] && příkaz

• příkaz je proveden, pokud výraz vrátí pravdu

[ výraz ] || příkaz

• příkaz je proveden, pokud výraz vrátí nepravdu

• Testování typu souboru
  • -f soubor soubor existuje a je normálním souborem
  • -d soubor soubor existuje a je adresářem
  • -h soubor nebo -L soubor soubor existuje a je symbolickým odkazem
  • -b soubor soubor existuje a je blokovým speciálním souborem
  • -c soubor soubor existuje a je znakovým speciálním souborem
  • -e soubor soubor existuje (pouze vestavěný příkaz test)
  • -p soubor soubor existuje a je pojmenovanou rourou
  • -S soubor soubor existuje a je socket
  • -t [fd] fd je otevřeno na terminál, vynecháme-li fd, potom se použije hodnota 1 (standardní výstup)

if [ -f /etc/shadow ]; then
   echo "V systému je nainstalováno shadow password"
fi

• Testování přístupových práv
  • -r soubor soubor existuje a lze jej číst
  • -w soubor soubor existuje a lze do něj zapisovat
  • -x soubor soubor existuje a je proveditelný
  • -u soubor soubor existuje a má nastaven SUID bit
  • -g soubor soubor existuje a má nastaven SGID bit
  • -k soubor soubor existuje a má nastaven sticky bit

• Testování charakteristik souborů
  • -e soubor soubor existuje
  • -s soubor soubor existuje a má velikost větší než nula
  • soubor1 -nt soubor2 soubor1 je novější (podle času poslední modifikace obsahu) než soubor2
  • soubor1 -ot soubor2 soubor1 je starší (podle času poslední modifikace obsahu) než soubor2
  • soubor1 -ef soubor2 soubor1 a soubor2 jsou na stejném zařízení a mají stejné číslo i-uzlu (tzn. jde o dva tvrdé odkazy na tentýž soubor)

• Testování řetězců
  • -z řetězec délka řetězce je nulová
  • -n řetězec nebo řetězec délka řetězce je nenulová
  • řetězec1 = řetězec2 řetězce jsou shodné
  • řetězec1 != řetězec2 řetězce se neshodují

[ -z $HOME ] && echo "Proměnná prostředí HOME neexistuje"

• Numerické testy
  • na místě numerického argumentu se smí vyskytovat buď číslo (může být i záporné), nebo speciální výraz
  • -l řetězec výraz je nahrazen délkou řetězce
  • číslo1 -eq číslo2 číslo1 je rovno číslo2
  • číslo1 -ne číslo2 číslo1 se nerovná číslo2
  • číslo1 -lt číslo2 číslo1 je menší než číslo2
  • číslo1 -le číslo2 číslo1 je menší nebo rovno číslo2
  • číslo1 -gt číslo2 číslo1 je větší než číslo2
  • číslo1 -ge číslo2 číslo1 je větší nebo rovno číslo2

i=1
while [ $i -le 10 ]; do
    echo $i
    i=`expr $i + 1`
done

RETEZEC="abc"
test -l $RETEZEC -gt 1 && echo "Řetězec je delší"

• Logické výrazy
  • priority lze upravovat závorkami ( )
  • Pozor: nezapomenout zrušit speciální význam závorky v shellu - např. pomocí zpětného lomítka \( \)
  • ! výraz výraz je nepravdivý
  • výraz1 -a výraz2 výraz1 a výraz2 jsou pravdivé
  • výraz1 -o výraz2 výraz1 nebo výraz2 je pravdivý

[ ! -z $HOME ] && echo "Proměnná prostředí HOME existuje"