Typografická pravidla - Historie editací

Milan.Kerslager: Číslované body

2016-12-05T15:02:53Z

Číslované body

Milan.Kerslager: /* Nadpisy */ překlep

2015-10-20T20:03:42Z

‎Nadpisy: překlep

Milan.Kerslager: /* Úmrtí */ příklad

2014-10-14T21:42:49Z

‎Úmrtí: příklad

Milan.Kerslager: /* Krát */ doplnění

2014-10-14T21:41:25Z

‎Krát: doplnění

Milan.Kerslager: /* Krát */ doplnění

2014-10-14T21:40:05Z

‎Krát: doplnění

Milan.Kerslager: /* Tvrdé mezery */ fix

2014-10-14T21:38:18Z

‎Tvrdé mezery: fix

Milan.Kerslager: Změna pořadí

2014-10-14T21:37:36Z

Změna pořadí

Milan.Kerslager: /* Enter a odstavce */ poznámka

2014-10-14T21:36:49Z

‎Enter a odstavce: poznámka

Milan.Kerslager: /* Mezery */ vysvětlení

2014-10-14T21:33:47Z

‎Mezery: vysvětlení

Milan.Kerslager: /* Volba písma */ fix

2014-10-14T21:32:28Z

‎Volba písma: fix

@@ Řádka 103: / Řádka 103: @@
 Podle normy ČSN 01 6910:2007 jsou časové údaje odděleny dvojtečkou (např. 22:30 nebo 22:31:01).<br />
 Podle Pravidel českého pravopisu je v zápisu času mezi hodinami a minutami tečka (např. 22.31:01, tj. HH.MM:SS).<ref>[http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=820 Časové údaje] na ÚJČ ČR</ref>
 == Úmrtí ==

@@ Řádka 22: / Řádka 22: @@
 Pro nadpisy se v textovém editoru zásadně používají styly. Díky nim mají odstavce jednotný vzhled a lze z nich automaticky vygenerovat obsah.
-nadpis není částí odstavce, nýbrž odděleným úsekem textu. Proto nelze text nelze psát tak, že je přímým pokračováním nadpisu. První odstavec v případě nutnosti musí ve své první větě opakovat to, co se nachází v nadpisu. Tj. například kdyby tato kapitola začínala větou „Nadpisy tvoří…“, není možné slovo „Nadpisy“ vynechat a začít odstavec pod nadpisem slovem „tvoří“.
+Nadpis není částí odstavce, nýbrž odděleným úsekem textu. Proto nelze text nelze psát tak, že je přímým pokračováním nadpisu. První odstavec v případě nutnosti musí ve své první větě opakovat to, co se nachází v nadpisu. Tj. například kdyby tato kapitola začínala větou „Nadpisy tvoří…“, není možné slovo „Nadpisy“ vynechat a začít odstavec pod nadpisem slovem „tvoří“.
 == Mezery u interpunkce ==

@@ Řádka 105: / Řádka 105: @@
 == Úmrtí ==
-Znak pro úmrtí má HTML entitu <code>&amp;dagger;</code> (Levý Alt + 0134).
+Znak pro úmrtí má HTML entitu <code>&amp;dagger;</code> (Levý Alt + 0134). Příklad: &dagger;
 == Poznámka k normám ==

@@ Řádka 85: / Řádka 85: @@
 == Krát ==
-Matematické krát je speciální znak, někdy nesprávně zaměňován znakem ''x'' (iks). HTML entita znaku krát je <code>&amp;times;</code> (Levý Alt + 0215).
+Matematické krát je speciální znak, někdy nesprávně zaměňován znakem ''x'' (iks). Znak krát „plave“ ve vzduchu, čímž ho čtenář snadno odliší od písmene (např. označení neznámé v matematice). HTML entita znaku krát je <code>&amp;times;</code> (Levý Alt + 0215).
 Pro porovnání – písmeno iks, znak krát (zvětšeno): <big>x ×</big>

@@ Řádka 85: / Řádka 85: @@
 == Krát ==
-Matematické krát je speciální znak, někdy nesprávně zaměňován znakem ''x''. HTML entita znaku krát je <code>&amp;times;</code> (Levý Alt + 0215).
+Matematické krát je speciální znak, někdy nesprávně zaměňován znakem ''x'' (iks). HTML entita znaku krát je <code>&amp;times;</code> (Levý Alt + 0215).
 Pro porovnání – písmeno iks, znak krát (zvětšeno): <big>x ×</big>

@@ Řádka 47: / Řádka 47: @@
 == Tvrdé mezery ==
-Tvrdá (nezlomitelná) mezera zabraňuje zalomení řádku na nevhodném místě nebo mezeru s pevnou šířkou (neroztažitelná mezera). Používá se mezi číslem a jednotkami. Tvrdou mezeru používáme též v zápisu data a oddělování tisíců (tisíce však rozhodně neoddělujeme v zápisu roku). Též ze zkratkou jména. V HTML kódu se zapisuje jako <code>&amp;nbsp;</code>, v textových editorech pak různými kombinacemi kláves (často CTRL+SHIFT+mezera). V tabulce je umístění tvrdé mezery vyznačeno podtržítkem, ve třetím sloupci je pak zápis s HTML entitou.
+Tvrdá (nezlomitelná) mezera zabraňuje zalomení řádku na nevhodném místě nebo mezeru s pevnou šířkou (neroztažitelná mezera). Používá se mezi číslem a jednotkami. Tvrdou mezeru používáme též v zápisu data a oddělování tisíců (tisíce však rozhodně neoddělujeme v zápisu roku). Též ze zkratkou jména. V HTML kódu se zapisuje jako <code>&amp;nbsp;</code>, v textových editorech pak různými kombinacemi kláves (často CTRL+SHIFT+mezera). V tabulce níže je umístění tvrdé mezery vyznačeno podtržítkem, ve třetím sloupci je pak zápis s HTML entitou.
 {| class="wikitable"
@@ Řádka 59: / Řádka 59: @@
 | style="font-weight:bold;" | Zkratky: || J._A._Komenský || J.&amp;nbsp;A.&amp;nbsp;Komenský
 |}
 == Pomlčky, mínus, lomítko ==

@@ Řádka 15: / Řádka 15: @@
 Zalomí-li se stránka tak, že poslední řádek vyjde na novou stránku, označujeme ho jako sirotek (''orphan''). Obdobou je vdova, což je první řádek odstavce, který zůstal osamocen na předchozí stránce. Některé editory umí takovou situaci řešit automatiky (volbou v nastavení formátování textu/odstavců).
 == Nadpisy ==
@@ Řádka 20: / Řádka 23: @@
 nadpis není částí odstavce, nýbrž odděleným úsekem textu. Proto nelze text nelze psát tak, že je přímým pokračováním nadpisu. První odstavec v případě nutnosti musí ve své první větě opakovat to, co se nachází v nadpisu. Tj. například kdyby tato kapitola začínala větou „Nadpisy tvoří…“, není možné slovo „Nadpisy“ vynechat a začít odstavec pod nadpisem slovem „tvoří“.
 == Mezery u interpunkce ==

@@ Řádka 10: / Řádka 10: @@
 V textovém editoru klávesa Enter ukončuje pouze odstavec (ne tedy řádek). Počítač tak může nechat slova „přetékat“ přes konce řádků, když něco přidáme nebo smažeme.
-Odstavce se zarovnávají do bloku, vlevo nebo vpravo. Při zarovnání do bloku jsou začátky i konce řádků zalícovány (text začíná na začátku a končí až na konci řádku). Toho se dosahuje automatickým roztahováním velikosti mezer (proto musí být mezi slovy vždy jen jedna mezera) a přetahováním slov mezi řádky (typicky automatizováno).
+Odstavce se zarovnávají do bloku, vlevo nebo vpravo. Při zarovnání do bloku jsou začátky i konce řádků zalícovány (text začíná na začátku a končí až na konci řádku). Toho se dosahuje automatickým roztahováním velikosti mezer (proto musí být mezi slovy vždy jen jedna mezera) a přetahováním slov mezi řádky (typicky automatizováno). Použitý program by měl v případě, že mezery mezi slovy přesáhnou přiměřenou velikost, sáhnout automaticky k rozdělování slov (což však typický textový editor bohužel nedělá).
 Při zarovnání vlevo lícuje jen začátek řádků. Pravá strana je „zubatá“ podle toho, jak vyjde délka slov. Používá se u odborných textů nebo když je sazba prováděna nedokonalými nástroji (např. webový prohlížeč). Zarovnání vpravo se používá ve speciálních případech (např. básně).
-Zalomí-li se stránka tak, že poslední řádek vyjde na novou stránku, označujeme ho jako sirotek (''orphan''). Obdobou je vdova, což je první řádek odstavce, který zůstal osamocen na předchozí stránce.
+Zalomí-li se stránka tak, že poslední řádek vyjde na novou stránku, označujeme ho jako sirotek (''orphan''). Obdobou je vdova, což je první řádek odstavce, který zůstal osamocen na předchozí stránce. Některé editory umí takovou situaci řešit automatiky (volbou v nastavení formátování textu/odstavců).
 == Nadpisy ==

@@ Řádka 5: / Řádka 5: @@
 == Mezery ==
-Mezi slovy je VŽDY jen JEDNA mezera. Sloupce nebo odsazení vytváříme pomocí tabelátorů, tabulek, zarážek.
+Mezi slovy je VŽDY jen JEDNA mezera. Sloupce nebo odsazení vytváříme pomocí tabelátorů, tabulek, zarážek (například kvůli zachování formátování i po změně velikosti písma).
 == Enter a odstavce ==

@@ Řádka 2: / Řádka 2: @@
 == Volba písma ==
-V krátkém textu lze použít bezpatková písma (např. Arial pro prezentace). V delších textech se však používá patkové písmo, protože patky vedou oči při čtení řádku (např. Times Roman), obvykle velikosti 10–12. Font Times New Roman, který najdeme v Microsoft Windows, není pro češtinu vhodný, protože obsahuje chyby (zejména u háčkovaných písmen). Proto je vhodnější používat vhodnější písma, například fonty používané v programu TeX.<ref>[https://cs.wikipedia.org/wiki/TeX TeX] na české Wikipedii</ref> V celém textu by se měl používat jen jeden font (střídání ruší čtenáře). Pro zvýraznění se používají různé řezy (tučné, kurzíva), které však nekombinujeme a používáme střídmě. Při pohledu z větší dálky by se měl text slít do šedivé plochy.
+V krátkém textu lze použít bezpatková písma (např. Arial pro prezentace). V delších textech se však používá patkové písmo, protože patky vedou oči při čtení řádku (např. Times Roman), obvykle velikosti 10–12. Font Times New Roman, který najdeme v Microsoft Windows, není pro češtinu vhodný, protože obsahuje chyby (zejména u háčkovaných písmen). Proto je vhodnější používat jiná písma, například fonty používané v programu TeX.<ref>[https://cs.wikipedia.org/wiki/TeX TeX] na české Wikipedii</ref> V celém textu by se měl používat jen jeden font (střídání ruší čtenáře). Pro zvýraznění se používají různé řezy (tučné, kurzíva), které však nekombinujeme a používáme střídmě. Při pohledu z větší dálky by se měl text slít do šedivé plochy.
 == Mezery ==