Lokalizace programu v jazyce C - Historie editací

Milan.Kerslager: /* Popis národních odlišností */ fix

2009-10-21T07:56:38Z

‎Popis národních odlišností: fix

Milan.Kerslager: +kat

2009-04-06T20:40:56Z

+kat

Milan.Kerslager: Syntax on

2008-09-07T12:52:21Z

Syntax on

Ukázat změny

Milan.Kerslager: Rozšíření

2008-05-22T11:58:28Z

Rozšíření

Milan.Kerslager: Rozšíření

2008-04-03T17:00:57Z

Rozšíření

Milan.Kerslager: /* Popis národních odlišností */ fix

2008-04-03T16:05:36Z

‎Popis národních odlišností: fix

Milan.Kerslager: Rozšíření

2008-04-03T16:04:37Z

Rozšíření

Milan.Kerslager: Odkaz na gettext návod

2008-04-01T10:03:33Z

Odkaz na gettext návod

Milan.Kerslager: Založení stránky

2008-02-22T17:05:39Z

Založení stránky

Nová stránka

Lokalizace do národního prostředí má za úkol nahradit typicky anglická hlášení nejrůznějších programů jejich českými ekvivalenty. Za tímto účelem jsou vytvářeny speciální soubory, které obsahují vždy pro jeden program (nebo více malých podobných programů) a jeden jazyk příslušné ekvivalenty. Soubory s českými překlady jsou typicky uloženy v adresáři <CODE>/usr/share/locale/cs/LC_MESSAGES</CODE> a podobně je tomu i pro ostatní jazyky. Jednotlivé jazyky jsou odlišeny jejich mezinárodní zkratkou (zde ''cs''). Protože se v některých státech mluví více jazyky, je možné jazyk upřesnit, např. cs_CZ (čeština v České republice), pt_BR (portugalština v Brazílii) a pt_PT (portugalština v Portugalsku). Nakonec lze předepsat i kódování (cs_CZ.UTF-8). Kromě překladů hláášení mají státy i další rozdíly, např. implicitní kódování, národní měna, způsob zápisu datumu, pravidla třídění podle abecedy atd. Proto jsou pro celou skupinu vždy definována společná pravidla a navíc lze tyto jednotlivá pravidla samostatně ovlivňovat.

Nastavené prostředí lze zjistit spuštěním příkazu <CODE>locale</CODE>. Tento příkaz vypíše sadu proměnných prostředí, které se dědí na další spouštěné programy a ty se pak podle nich mohou zachovat. Prohlédněte si příklad výstupu tohoto programu:

1 LANG=cs_CZ.UTF-8
2 LC_CTYPE="cs_CZ.UTF-8"
3 LC_NUMERIC="cs_CZ.UTF-8"
4 LC_TIME="cs_CZ.UTF-8"
5 LC_COLLATE="cs_CZ.UTF-8"
6 LC_MONETARY="cs_CZ.UTF-8"
7 LC_MESSAGES="cs_CZ.UTF-8"
8 LC_PAPER="cs_CZ.UTF-8"
9 LC_NAME="cs_CZ.UTF-8"
10 LC_ADDRESS="cs_CZ.UTF-8"
11 LC_TELEPHONE="cs_CZ.UTF-8"
12 LC_MEASUREMENT="cs_CZ.UTF-8"
13 LC_IDENTIFICATION="cs_CZ.UTF-8"
14 LC_ALL=

Čím dříve je proměnná vypsána, tím má nižší váhu a proměnné umístěné níže mohou její nastavení změnit. Proto se obvykle národní prostředí celého počítače nastavuje pomocí proměnné <CODE>LANG</CODE>. Uživatel pak má možnost jednoduchým způsobem ovlivnit zbývající nastavení (zápis čísel, měny, používaný rozměr papíru atd) – prostě nastaví další proměnnou prostředí. Tímto způsobem si můžeme nechat psát program česky, ale čísla například vypisovat s desetinnou tečkou, jako v některých zápaních státech. Logicky nastavení proměnné <CODE>LC_ALL</CODE> překryje všechna ostatní nastavení. Poznámka: čeština má jako implicitní kódování nastaveno ''ISO-8859-2'', ale pro práci v grafickém prostředí je výhodnější používat kódování ''UTF-8'', protože pak lze v jakémkoliv programu zobrazit jakýkoliv znak (tj. např. v poštovním programu můžeme snadno číst francouzské, ruské i čínské texty – samozřejmě pokud máme fonty, které rozsypaný čaj obsahují).

Příklad lokalizovaného programu si můžete prohlédnout níže. Na začátku je potřeba zavolat trojici knihovních funkcí: ''setlocale'' (přebírá nastavení proměnných prostředí na dané locale), ''bindtextdomain'' (určuje adresář, kde se nacházejí katalogy s přeloženými zprávami) a ''textdomain'' (určuje název souboru s katalogem, ve kterém se budou nacházet přeložená hlášení).

1 #include <locale.h>
2 #include <stdio.h>
3 main ()
4 {
5 setlocale(LC_ALL, "");
6 bindtextdomain("priklad", "");
7 textdomain("priklad");
8 printf("%s\n", gettext("Hello world!"));
9 }

Řetězec, který má program vytisknout, je obalen voláním knihovní funkce ''gettext''. Za normálních okolností (tj. není-li locale nastaveno nebo v případě, že katalogy na disku chybí), bude funkce vracet stejný řetězec, který dostala jako parametr. V případě, že je nastaveno locale a je nalezen katalog a v katalogu bude příslušný řetězec přeložen, vrátí funkce ''gettext'' příslušný překlad. Proto program s českými locale může vypsat ''Nazdar světe!'' místo ''Hello world!''. Katalog je však nejprve potřeba vyrobit. Použijeme utilitu, která vyrobí soubor pro překlad tak, že vyzobe ze zdrojového textu všechna hlášení připravená k lokalizaci:

xgettext --default-domain=priklad --output-dir=. --add-comments --keyword=_ priklad.c

V aktuálním adresáři nám vznikne soubor <CODE>priklad.po</CODE>, do kterého doplníme chybějící údaje a smažeme případné slovo ''fuzzy'' (označuje nepřesný překlad, např. když se v anglickém vzoru opraví překlep).

1 # Czech translation for our priklad.
2 # Copyright (C) 2007
3 # This file is distributed under the same license as the priklad package.
4 # Milan Kerslager <milan.kerslager@tul.cz>, 2007.
5 #
6 msgid ""
7 msgstr ""
8 "Project-Id-Version: priklad 1\n"
9 "Report-Msgid-Bugs-To: \n"
10 "POT-Creation-Date: 2007-04-11 18:29+0200\n"
11 "PO-Revision-Date: 2007-04-11 18:31+0200\n"
12 "Last-Translator: Milan Kerslager <milan.kerslager@tul.cz>\n"
13 "Language-Team: Czech <cs@li.org>\n"
14 "MIME-Version: 1.0\n"
15 "Content-Type: text/plain; charset=ISO-8859-2\n"
16 "Content-Transfer-Encoding: 8bit\n"

17 #: priklad.c:9
18 msgid "Hello world!"
19 msgstr "Nazdar světe!"

Tento soubor je potřeba překompilovat do kompaktního formátu, ze kterého si už knihovní funkce ''gettext'' bude umět český ekvivalent převzít a umístit jej do adresáře cs/LC_MESSAGES. V programu je u funkce ''bindtextdomain'' použit prázdný řetězec, takže se hlášení budou hledat v aktuálním adresáři (obvykle je to adresář <CODE>/usr/share/locale</CODE>, ale tam nemůžeme v rámci experimentů jen tak zapisovat).

mkdir -p cs/LC_MESSAGES
msgfmt -v -o cs/LC_MESSAGES/priklad.mo priklad.po

Po nastavení locale by měl program po spuštění vypsat české hlášení převzaté z katalogu. Použijte nastavení vhodné pro vaše prostředí (jeden z uvedených řádků):

1 LANG=cs_CZ.UTF-8
2 LANG=cs
3 LC_ALL=cs_CZ.UTF-8
4 LC_ALL=cs

@@ Řádka 3: / Řádka 3: @@
 == Popis národních odlišností ==
-Popis národních odlišností je umístěn do adresáře <CODE>/usr/share/locale/STÁT</CODE>. V případě, že ve státě je více oficiálních jazyků, používá se adresář <CODE>/usr/share/locale/JAZYK_STÁT</CODE>. Dvoupísmenný kód jazyka je určen normou [http://www.w3.org/WAI/ER/IG/ert/iso639.htm ISO-639] a kód státu je určen normou [http://www.iso.ch/iso/en/prods-services/iso3166ma/02iso-3166-code-lists/list-en1.html ISO-3166].
+Popis národních odlišností je umístěn do adresáře <CODE>/usr/share/locale/jazyk</CODE>. V případě, že ve státě je více oficiálních jazyků, používá se adresář <CODE>/usr/share/locale/jazyk_STÁT</CODE>. Dvoupísmenný kód jazyka je určen normou [http://www.w3.org/WAI/ER/IG/ert/iso639.htm ISO-639] a kód státu je určen normou [http://www.iso.ch/iso/en/prods-services/iso3166ma/02iso-3166-code-lists/list-en1.html ISO-3166].
 === I18N ===

← Starší verze		Verze z 6. 4. 2009, 20:40
Řádka 170:		Řádka 170:
	* [http://www.gnu.org/software/gettext/manual/gettext.html Návod pro gettext] (anglicky)		* [http://www.gnu.org/software/gettext/manual/gettext.html Návod pro gettext] (anglicky)
	* [http://developer.gnome.org/projects/gtp/l10n-guide/ L10N guide] pro GNOME (anglicky)		* [http://developer.gnome.org/projects/gtp/l10n-guide/ L10N guide] pro GNOME (anglicky)
		+
		+	[[Kategorie:Jazyk C v Linuxu]]

@@ Řádka 152: / Řádka 152: @@
   msgstr "Z %2$d zbyly jen %1$d"
 == Externí odkazy ==
 * [http://www.gnu.org/software/gettext/manual/gettext.html Návod pro gettext] (anglicky)
 * [http://developer.gnome.org/projects/gtp/l10n-guide/ L10N guide] pro GNOME (anglicky)

@@ Řádka 54: / Řádka 54: @@
 === Katalog hlášení ===
-pro vytvoření katalogu hlášení použijeme nástroj, který vyrobí soubor pro překlad tak, že vyzobe ze zdrojového textu všechna hlášení připravená k lokalizaci:
+Pro vytvoření katalogu hlášení použijeme nástroj, který vyrobí soubor pro překlad tak, že vyzobe ze zdrojového textu všechna hlášení připravená k lokalizaci:
       xgettext --default-domain=priklad --output-dir=. --add-comments --keyword=_ priklad.c
@@ Řádka 80: / Řádka 80: @@
   msgid "Hello world!"
   msgstr "Nazdar světe!"
 === Umístění katalogu v systému ===
@@ Řádka 100: / Řádka 99: @@
 == Speciality v PO souborech ==
-TODO
+=== Fuzzy ===
 == Externí odkazy ==
 * [http://www.gnu.org/software/gettext/manual/gettext.html Návod pro gettext] (anglicky)
 * [http://developer.gnome.org/projects/gtp/l10n-guide/ L10N guide] pro GNOME (anglicky)

@@ Řádka 3: / Řádka 3: @@
 == Popis národních odlišností ==
-Popis národních odlišností je umístěn do adresáře <CODE>/usr/share/locale/STÁT</CODE>. V případě, že ve státě je více oficiálních jazyků, používá se adresář <CODE>/usr/share/locale/JAZYK_STÁT</CODE>. Dvoupísmenný kód jazyka je určen normou [ISO-639 http://www.w3.org/WAI/ER/IG/ert/iso639.htm] a kód státu je určen normou [http://www.iso.ch/iso/en/prods-services/iso3166ma/02iso-3166-code-lists/list-en1.html ISO-3166].
+Popis národních odlišností je umístěn do adresáře <CODE>/usr/share/locale/STÁT</CODE>. V případě, že ve státě je více oficiálních jazyků, používá se adresář <CODE>/usr/share/locale/JAZYK_STÁT</CODE>. Dvoupísmenný kód jazyka je určen normou [http://www.w3.org/WAI/ER/IG/ert/iso639.htm ISO-639] a kód státu je určen normou [http://www.iso.ch/iso/en/prods-services/iso3166ma/02iso-3166-code-lists/list-en1.html ISO-3166].
 === I18N ===

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
-Lokalizace do národního prostředí má za úkol nahradit typicky anglická hlášení nejrůznějších programů jejich českými ekvivalenty. Za tímto účelem jsou vytvářeny speciální soubory, které obsahují vždy pro jeden program (nebo více malých podobných programů) a jeden jazyk příslušné ekvivalenty. Soubory s českými překlady jsou typicky uloženy v adresáři <CODE>/usr/share/locale/cs/LC_MESSAGES</CODE> a podobně je tomu i pro ostatní jazyky. Jednotlivé jazyky jsou odlišeny jejich mezinárodní zkratkou (zde ''cs''). Protože se v některých státech mluví více jazyky, je možné jazyk upřesnit, např. cs_CZ (čeština v České republice), pt_BR (portugalština v Brazílii) a pt_PT (portugalština v Portugalsku). Nakonec lze předepsat i kódování (cs_CZ.UTF-8). Kromě překladů hláášení mají státy i další rozdíly, např. implicitní kódování, národní měna, způsob zápisu datumu, pravidla třídění podle abecedy atd. Proto jsou pro celou skupinu vždy definována společná pravidla a navíc lze tyto jednotlivá pravidla samostatně ovlivňovat.
+Lokalizace do národního prostředí má za úkol nahradit chování programu a anglická hlášení jejich českými ekvivalenty. Některé části jsou společně definované pro celý systém (například tvar zápisu datumu, rozměr používaného papíru, používaná měna a podobně), překlad hlášení programu je pak specifické pro každý program zvlášť.
 Nastavené prostředí lze zjistit spuštěním příkazu <CODE>locale</CODE>. Tento příkaz vypíše sadu proměnných prostředí, které se dědí na další spouštěné programy a ty se pak podle nich mohou zachovat. Prohlédněte si příklad výstupu tohoto programu:
@@ Řádka 18: / Řádka 32: @@
   LC_ALL=
-Čím dříve je proměnná vypsána, tím má nižší váhu a proměnné umístěné níže mohou její nastavení změnit. Proto se obvykle národní prostředí celého počítače nastavuje pomocí proměnné <CODE>LANG</CODE>. Uživatel pak má možnost jednoduchým způsobem ovlivnit zbývající nastavení (zápis čísel, měny, používaný rozměr papíru atd) &ndash; prostě nastaví další proměnnou prostředí. Tímto způsobem si můžeme nechat psát program česky, ale čísla například vypisovat s desetinnou tečkou, jako v některých zápaních státech. Logicky nastavení proměnné <CODE>LC_ALL</CODE> překryje všechna ostatní nastavení. Poznámka: čeština má jako implicitní kódování nastaveno ''ISO-8859-2'', ale pro práci v grafickém prostředí je výhodnější používat kódování ''UTF-8'', protože pak lze v jakémkoliv programu zobrazit jakýkoliv znak (tj. např. v poštovním programu můžeme snadno číst francouzské, ruské i čínské texty &ndash; samozřejmě pokud máme fonty, které rozsypaný čaj obsahují).
+Čím dříve je proměnná vypsána, tím má nižší váhu a proměnné umístěné níže mohou její nastavení změnit. Proto se obvykle národní prostředí celého počítače nastavuje pomocí proměnné <CODE>LANG</CODE>. Uživatel pak má možnost jednoduchým způsobem ovlivnit zbývající nastavení (zápis čísel, měny, používaný rozměr papíru atd) &ndash; jen nastaví další proměnnou prostředí. Tímto způsobem si můžeme nechat psát program česky, ale čísla například vypisovat s desetinnou tečkou, jako v některých západních státech. Logicky nastavení proměnné <CODE>LC_ALL</CODE> překryje všechna ostatní nastavení.
 Příklad lokalizovaného programu si můžete prohlédnout níže. Na začátku je potřeba zavolat trojici knihovních funkcí: ''setlocale'' (přebírá nastavení proměnných prostředí na dané locale), ''bindtextdomain'' (určuje adresář, kde se nacházejí katalogy s přeloženými zprávami) a ''textdomain'' (určuje název souboru s katalogem, ve kterém se budou nacházet přeložená hlášení).
@@ Řádka 32: / Řádka 50: @@
   }
-Řetězec, který má program vytisknout, je obalen voláním knihovní funkce ''gettext''. Za normálních okolností (tj. není-li locale nastaveno nebo v případě, že katalogy na disku chybí), bude funkce vracet stejný řetězec, který dostala jako parametr. V případě, že je nastaveno locale a je nalezen katalog a v katalogu bude příslušný řetězec přeložen, vrátí funkce ''gettext'' příslušný překlad. Proto program s českými locale může vypsat ''Nazdar světe!'' místo ''Hello world!''. Katalog je však nejprve potřeba vyrobit. Použijeme utilitu, která vyrobí soubor pro překlad tak, že vyzobe ze zdrojového textu všechna hlášení připravená k lokalizaci:
+Řetězec, který má program vytisknout, je obalen voláním knihovní funkce ''gettext''. Za normálních okolností (tj. není-li locale nastaveno nebo v případě, že katalogy na disku chybí), bude funkce vracet stejný řetězec, který dostala jako parametr. V případě, že je nastaveno locale a je nalezen katalog a v katalogu bude příslušný řetězec přeložen, vrátí funkce ''gettext'' příslušný překlad. Proto program s českými locale může vypsat ''Nazdar světe!'' místo ''Hello world!''.
       xgettext --default-domain=priklad --output-dir=. --add-comments --keyword=_ priklad.c
@@ Řádka 59: / Řádka 81: @@
   msgstr "Nazdar světe!"
-Tento soubor je potřeba překompilovat do kompaktního formátu, ze kterého si už knihovní funkce ''gettext'' bude umět český ekvivalent převzít a umístit jej do adresáře cs/LC_MESSAGES. V programu je u funkce ''bindtextdomain'' použit prázdný řetězec, takže se hlášení budou hledat v aktuálním adresáři (obvykle je to adresář <CODE>/usr/share/locale</CODE>, ale tam nemůžeme v rámci experimentů jen tak zapisovat).
       mkdir -p cs/LC_MESSAGES
@@ Řádka 70: / Řádka 97: @@
   LC_ALL=cs_CZ.UTF-8
   LC_ALL=cs
 == Externí odkazy ==
 * [http://www.gnu.org/software/gettext/manual/gettext.html Návod pro gettext] (anglicky)

← Starší verze		Verze z 1. 4. 2008, 10:03
Řádka 70:		Řádka 70:
	3 LC_ALL=cs_CZ.UTF-8		3 LC_ALL=cs_CZ.UTF-8
	4 LC_ALL=cs		4 LC_ALL=cs
		+
		+	== Externí odkazy ==
		+	* [http://www.gnu.org/software/gettext/manual/gettext.html Návod pro gettext] (anglicky)