Konfigurace POP3 a IMAP - Historie editací

Milan.Kerslager: /* IMAPS */ fix

2012-11-14T18:47:42Z

‎IMAPS: fix

Milan.Kerslager: POP3S

2012-11-14T18:46:34Z

POP3S

Milan.Kerslager: IMAPS

2012-11-14T18:44:48Z

IMAPS

Milan.Kerslager: Doplnění

2009-06-04T08:04:15Z

Doplnění

Milan.Kerslager: Doplnění

2009-06-03T19:18:46Z

Doplnění

Milan.Kerslager: Doplnění

2009-06-03T18:56:31Z

Doplnění

Milan.Kerslager: Fix

2009-04-06T20:12:27Z

Fix

Milan.Kerslager: +kat

2009-04-06T19:56:55Z

+kat

Milan.Kerslager: IMAP (neúplné)

2007-09-28T20:56:16Z

IMAP (neúplné)

Milan.Kerslager: Založení článku

2007-09-28T20:47:49Z

Založení článku

Nová stránka

Pokud zřídíme na svém serveru poštovní uzel, který bude přijímat poštu pro naši doménu, musíme zajistit i možnost přenosu dopisů, které budou uloženy v lokálních poštovních schránkách, do programů, které používají naši uživatelé v lokální síti. Nejčastěji používaný protokol POP3 je nejjednodušší variantou.

Pro zprovoznění budeme v systému potřebovat balíčky xinetd a imap. Pro správnou funkci stačí založit uživatele, nastavit mu heslo, povolit službu POP3 a restartovat démona xinetd:

$ adduser huzva
$ passwd huzva
$ chkconfig ipop3 on
$ /etc/init.d/xinetd restart

Správnou funkci ověříme tak, že se pokusíme spojit pomocí programu telnet na port 110 (kde je očekáváno připojení uživatele):

$ telnet localhost 110
CTRL+]
CTRL+d

Ve výstupu by měla být vidět identifikace našeho serveru. poslední dvě řádky naznačují, že ukončení spojení dosáhneme stiskem kombinace kláves CTRL a znak ] a pak CTRL a písmeno d.

@@ Řádka 99: / Řádka 99: @@
 === IMAPS ===
-Šifrovaný přístup k IMAP serveru lze otestovat pomocí nástroje openssl, který zajistí zakódování a dekódování provozu mezi klientem a serverem. V následujícím příkladu se připojujeme k lokálně spuštěnému IMAP serveru na port (993). Po navázání spojení je možné používat příkazy, které jsou použity v předchozím příkladu s nástrojem <code>telnet</code>. Zadejte příkaz (místo ''localhost'' uveďte název nebo IP adresu testovaného IMAP serveru):
+Šifrovaný přístup k IMAP serveru lze otestovat pomocí nástroje <code>openssl</code>, který zajistí zakódování a dekódování provozu mezi klientem a serverem. V následujícím příkladu se připojujeme k lokálně spuštěnému IMAP serveru na port 993. Po navázání spojení je možné používat příkazy, které jsou použity v předchozím příkladu s nástrojem <code>telnet</code>. Zadejte níže uvedený příkaz a místo ''localhost'' uveďte název nebo IP adresu testovaného IMAP serveru:
-  openssl s_client -ign_eof -crlf -connect localhost:443
+  openssl s_client -ign_eof -crlf -connect localhost:993
 == Reference ==

← Starší verze		Verze z 14. 11. 2012, 18:46
Řádka 65:		Řádka 65:

	Spojení vytvořené programem telnet lze (jak je vidět výše) předčasně ukončit pomocí CTRL+] a CTRL+d (podržení klávesy CTRL a stisknutí znaku ] a pak podržení CTRL a stisknutí písmene d).		Spojení vytvořené programem telnet lze (jak je vidět výše) předčasně ukončit pomocí CTRL+] a CTRL+d (podržení klávesy CTRL a stisknutí znaku ] a pak podržení CTRL a stisknutí písmene d).
		+
		+	=== POP3S ===
		+	Šifrovaný přístup k POP3 serveru lze otestovat pomocí nástroje <code>openssl</code>, který zajistí zakódování a dekódování provozu mezi klientem a serverem. V následujícím příkladu se připojujeme k lokálně spuštěnému POP3 serveru na port 995. Po navázání spojení je možné používat příkazy, které jsou použity v předchozím příkladu s nástrojem <code>telnet</code>. Zadejte níže uvedený příkaz a místo ''localhost'' uveďte název nebo IP adresu testovaného POP3 serveru:
		+
		+	openssl s_client -ign_eof -crlf -connect localhost:995

	=== IMAP ===		=== IMAP ===

@@ Řádka 92: / Řádka 92: @@
   a004 OK Logout completed.
   Connection closed by foreign host.
 == Reference ==

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
 Pokud zřídíme na svém serveru poštovní uzel, který bude přijímat poštu pro naši doménu, bude příchozí elektronická pošta ukládána na pevný disk serveru. Uživatelé pro čtení elektronické pošty obvykle používají specializované programy (Outlook, Thunderbird, Opera Mail, ...), které si došlé maily stahují ze serveru pomocí protokolu POP3.<ref>http://cs.wikipedia.org/wiki/Post_Office_Protocol_version_3</ref> Druhou možností je použití protokolu IMAP, který umožňuje ovládat celou poštovní schránku na dálku.<ref>http://cs.wikipedia.org/wiki/Internet_Message_Access_Protocol</ref>
-== POP3 a POP3S ==
+== POP3 ==
-Protokol POP3 je na serveru poskytován na portu 110.
+Služba POP3 umožňuje stažení e-mailů ze složky ''Nová pošta'' (INBOX) na počítač s programem poštovního klienta.Protokol POP3 je na serveru poskytován na portu 110.
 Šifrovaná varianta se nazývá POP3S. Používá SSL a server naslouchá na portu 995.
-== IMAP a IMAPS ==
+== IMAP ==
-Službu IMAP můžete využít i pro čtení pošty z libovolného místa v Internetu. V takovém případě budou vaše zprávy uchovávány na serveru a vy si všechny složky budete moci prohlížet nejen pomocí Webmailu, ale i jakéhokoliv klienta podporujícího IMAP protokol (např. Mozilla, Outlook, Outlook Expres a podobně). Nevýhodou tohoto řešení je nutnost trvalého připojení k Internetu po celou dobu čtení zpráv (na rozdíl od protokolu POP3, který zprávy stáhne na lokální disk počítače, odpojíte se a pak si je v klidu můžete všechny přečíst). Protokol IMAP je na serveru poskytován na portu 143.
+Službu IMAP je možné využít pro přístup do vzdálené poštovní schránky s elektronickou poštou z libovolného místa v Internetu. Nevýhodou tohoto řešení je, že je potřeba mít trvalé připojení k Internetu po celou dobu práce se vzdálenou poštovní schránkou. Někteří klienti (např. Thunderbird) však umožňují zprávy stáhnout na lokální disk počítače a číst si je i bez trvalého připojení (podobně jako protokol POP3). Protokol IMAP je na serveru poskytován na portu 143.
 Šifrovaná varianta se nazývá IMAPS. Používá SSL a server naslouchá na portu 993.
@@ Řádka 17: / Řádka 17: @@
   protocols = imap imaps pop3 pop3s
-Nastartujte démona a nastavte automatické spuštění démona při startu:
+Nainstalujte balíček, spusťte démona a nastavte automatické spuštění démona při startu:
   /etc/init.d/dovecot restart
   chkconfig dovecot on
@@ Řádka 25: / Řádka 26: @@
 V RHEL3 se pro poskytování služeb IMAP a POP3 používá síťový superserver <code>xinetd</code>, který naslouchá na portu a při příchodu spojení od klienta spustí příslušný obslužný program. Proto je potřeba nainstalovat balíčky xinetd a imap. Pak je potřeba spustit démona xinetd a nastavit automatické spuštění služby POP3 po startu počítače:
   /etc/init.d/xinetd restart
-  chkconfig ipop3 on
+  chkconfig xinetd on
 Poznámka: V RHEL3 je vhodné určit napevno podadresář, do kterého se budou v domácím adresáři uživatelů umisťovat složky s dopisy. V novějších verzích RHEL je takto nastaven adresář <code>mail</code>. Pokud není nastaven, vidí uživatel při konfiguraci složek celý domácí adresář, což není příliš praktické a pro uživatele to může být matoucí.
@@ Řádka 35: / Řádka 38: @@
   adduser huzva
   passwd huzva
-  echo test | mail -s Test1 huzva
+  echo Testovaci e-mail | mail -s Test huzva
 Při standardním nastavení se doručený e-mail uloží do souboru <code>/var/spool/mail/huzva</code>. Dále se pokusíme kontaktovat příslušného démona (POP3 nebo IMAP) a vyžádat si od něj informace.
@@ Řádka 61: / Řádka 64: @@
 Ve výše uvedeném příkladu je provedeno připojení do schránky uživatele huzva. Všimněte si, že heslo je zadáváno v otevřeném tvaru, a proto může být v případě posílání přes síť snadno odposlechnuto. Příkaz LIST vypíše stav schránky (zde je přítomna 1 zpráva, která je dlouhá 825 bajtů).
-Spojení lze předčasně ukončit pomocí CTRL+] a CTRL+d (podržení klávesy CTRL a stisknutí znaku ] a pak podržení CTRL a stisknutí písmene d).
+Spojení vytvořené programem telnet lze (jak je vidět výše) předčasně ukončit pomocí CTRL+] a CTRL+d (podržení klávesy CTRL a stisknutí znaku ] a pak podržení CTRL a stisknutí písmene d).
 === IMAP ===
 == Reference ==

@@ Řádka 23: / Řádka 23: @@
 === RHEL 3 ===
-V RHEL3 se pro poskytování služeb IMAP a POP3 používá síťový superserver <code>xinetd</code>, který naslouchá na portu a při příchodu spojení od klienta spustí příslušný obslužný program. Proto je potřeba nainstalovat balíčky xinetd a imap. Pak je potřeba povolit službu POP3 a restartovat démona xinetd:
+V RHEL3 se pro poskytování služeb IMAP a POP3 používá síťový superserver <code>xinetd</code>, který naslouchá na portu a při příchodu spojení od klienta spustí příslušný obslužný program. Proto je potřeba nainstalovat balíčky xinetd a imap. Pak je potřeba spustit démona xinetd a nastavit automatické spuštění služby POP3 po startu počítače:
-  $ chkconfig ipop3 on
+  /etc/init.d/xinetd restart
- $ /etc/init.d/xinetd restart
+ chkconfig ipop3 on
-Vhodným řešením (zejména pro zjednodušení konfigurace programu Outlook při využívání IMAP protokolu) je určit napevno podadresář, do kterého se budou v domácím adresáři uživatelů umisťovat složky s dopisy. Proto vytvořte konfigurační soubor IMAP démona (i při zvláštním obsahu je vše dobře funkční, složky jsou v příkladu umístěny do podadresáře mail v domácích adresářích uživatelů):
+Poznámka: V RHEL3 je vhodné určit napevno podadresář, do kterého se budou v domácím adresáři uživatelů umisťovat složky s dopisy. V novějších verzích RHEL je takto nastaven adresář <code>mail</code>. Pokud není nastaven, vidí uživatel při konfiguraci složek celý domácí adresář, což není příliš praktické a pro uživatele to může být matoucí.
 == Ověření funkce ==
-Pro správnou funkci stačí založit uživatele, nastavit mu heslo a poslat mu nějaký e-mail.
+Pro ověření správné funkce je vhodné založit testovacího uživatele, nastavit mu heslo a poslat mu e-mail:
-  $ adduser huzva
+  adduser huzva
-  $ passwd huzva
+  passwd huzva
 === POP3 ===
-Správnou funkci ověříme tak, že se pokusíme spojit pomocí programu <code>telnet</code> na port 110 (kde je očekáváno připojení uživatele):
+Správnou funkci démona POP3 ověříme tak, že se s ním pokusíme spojit pomocí programu <code>telnet</code> na port 110 (kde je očekáváno připojení klienta služby POP3). V příkladu je tučně naznačen vstup uživatele, zbytek jsou odezvy serveru.
- $ telnet localhost 110
+Ve výše uvedeném příkladu je provedeno připojení do schránky uživatele huzva. Všimněte si, že heslo je zadáváno v otevřeném tvaru, a proto může být v případě posílání přes síť snadno odposlechnuto. Příkaz LIST vypíše stav schránky (zde je přítomna 1 zpráva, která je dlouhá 825 bajtů).
-Ve výstupu by měla být vidět identifikace našeho serveru. Poslední dvě řádky naznačují, že ukončení spojení dosáhneme stiskem kombinace kláves CTRL a znak ] a pak CTRL a písmeno d.
+Spojení lze předčasně ukončit pomocí CTRL+] a CTRL+d (podržení klávesy CTRL a stisknutí znaku ] a pak podržení CTRL a stisknutí písmene d).
 === IMAP ===

← Starší verze		Verze z 6. 4. 2009, 20:12
Řádka 24:		Řádka 24:
	Vhodným řešením (zejména pro zjednodušení konfigurace programu Outlook při využívání IMAP protokolu) je určit napevno podadresář, do kterého se budou v domácím adresáři uživatelů umisťovat složky s dopisy. Proto vytvořte konfigurační soubor IMAP démona (i při zvláštním obsahu je vše dobře funkční, složky jsou v příkladu umístěny do podadresáře mail v domácích adresářích uživatelů):		Vhodným řešením (zejména pro zjednodušení konfigurace programu Outlook při využívání IMAP protokolu) je určit napevno podadresář, do kterého se budou v domácím adresáři uživatelů umisťovat složky s dopisy. Proto vytvořte konfigurační soubor IMAP démona (i při zvláštním obsahu je vše dobře funkční, složky jsou v příkladu umístěny do podadresáře mail v domácích adresářích uživatelů):

−	~~[[Kategorie:Linux]]~~
	[[Kategorie:Síťové služby v Linuxu]]		[[Kategorie:Síťové služby v Linuxu]]

← Starší verze		Verze z 6. 4. 2009, 19:56
Řádka 23:		Řádka 23:

	Vhodným řešením (zejména pro zjednodušení konfigurace programu Outlook při využívání IMAP protokolu) je určit napevno podadresář, do kterého se budou v domácím adresáři uživatelů umisťovat složky s dopisy. Proto vytvořte konfigurační soubor IMAP démona (i při zvláštním obsahu je vše dobře funkční, složky jsou v příkladu umístěny do podadresáře mail v domácích adresářích uživatelů):		Vhodným řešením (zejména pro zjednodušení konfigurace programu Outlook při využívání IMAP protokolu) je určit napevno podadresář, do kterého se budou v domácím adresáři uživatelů umisťovat složky s dopisy. Proto vytvořte konfigurační soubor IMAP démona (i při zvláštním obsahu je vše dobře funkční, složky jsou v příkladu umístěny do podadresáře mail v domácích adresářích uživatelů):
		+
		+	[[Kategorie:Linux]]
		+	[[Kategorie:Síťové služby v Linuxu]]

@@ Řádka 1: / Řádka 1: @@
 Pokud zřídíme na svém serveru poštovní uzel, který bude přijímat poštu pro naši doménu, musíme zajistit i možnost přenosu dopisů, které budou uloženy v lokálních poštovních schránkách, do programů, které používají naši uživatelé v lokální síti. Nejčastěji používaný protokol POP3 je nejjednodušší variantou.
 Pro zprovoznění budeme v systému potřebovat balíčky xinetd a imap. Pro správnou funkci stačí založit uživatele, nastavit mu heslo, povolit službu POP3 a restartovat démona xinetd:
@@ Řádka 15: / Řádka 17: @@
 Ve výstupu by měla být vidět identifikace našeho serveru. poslední dvě řádky naznačují, že ukončení spojení dosáhneme stiskem kombinace kláves CTRL a znak ] a pak CTRL a písmeno d.