<?xml version="1.0"?>
<feed xmlns="http://www.w3.org/2005/Atom" xml:lang="cs">
		<id>https://www.pslib.cz/milan.kerslager/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Editor_Vim</id>
		<title>Editor Vim - Historie editací</title>
		<link rel="self" type="application/atom+xml" href="https://www.pslib.cz/milan.kerslager/index.php?action=history&amp;feed=atom&amp;title=Editor_Vim"/>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://www.pslib.cz/milan.kerslager/index.php?title=Editor_Vim&amp;action=history"/>
		<updated>2026-04-14T17:49:01Z</updated>
		<subtitle>Historie editací této stránky</subtitle>
		<generator>MediaWiki 1.28.0</generator>

	<entry>
		<id>https://www.pslib.cz/milan.kerslager/index.php?title=Editor_Vim&amp;diff=2722&amp;oldid=prev</id>
		<title>Milan.Kerslager: /* Trocha historie */ upřesnění</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://www.pslib.cz/milan.kerslager/index.php?title=Editor_Vim&amp;diff=2722&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2009-11-29T16:04:19Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;‎&lt;span dir=&quot;auto&quot;&gt;&lt;span class=&quot;autocomment&quot;&gt;Trocha historie: &lt;/span&gt; upřesnění&lt;/span&gt;&lt;/p&gt;
&lt;table class=&quot;diff diff-contentalign-left&quot; data-mw=&quot;interface&quot;&gt;
				&lt;col class='diff-marker' /&gt;
				&lt;col class='diff-content' /&gt;
				&lt;col class='diff-marker' /&gt;
				&lt;col class='diff-content' /&gt;
				&lt;tr style='vertical-align: top;' lang='cs'&gt;
				&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black; text-align: center;&quot;&gt;← Starší verze&lt;/td&gt;
				&lt;td colspan='2' style=&quot;background-color: white; color:black; text-align: center;&quot;&gt;Verze z 29. 11. 2009, 16:04&lt;/td&gt;
				&lt;/tr&gt;&lt;tr&gt;&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot; id=&quot;mw-diff-left-l4&quot; &gt;Řádka 4:&lt;/td&gt;
&lt;td colspan=&quot;2&quot; class=&quot;diff-lineno&quot;&gt;Řádka 4:&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;První textové terminály, které se připojovaly k sálovým počítačům, uměly jen vypisovat další a další znaky na pozici kurzoru. Při přechodu na další řádek došlo k posunu celého obsahu obrazovky o jeden řádek nahoru, čímž se dole uvolnil prostor pro vypisování dalšího řádku textu (a zároveň jeden řádek na horním okraji zmizel).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;První textové terminály, které se připojovaly k sálovým počítačům, uměly jen vypisovat další a další znaky na pozici kurzoru. Při přechodu na další řádek došlo k posunu celého obsahu obrazovky o jeden řádek nahoru, čímž se dole uvolnil prostor pro vypisování dalšího řádku textu (a zároveň jeden řádek na horním okraji zmizel).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;−&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color:black; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #ffe49c; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Předchůdcem celoobrazovkových editorů byly ''řádkové editory'' (standardem v unixech je &amp;lt;code&amp;gt;ed&amp;lt;/code&amp;gt;v MS-DOSu pak &amp;lt;code&amp;gt;edlin&amp;lt;/code&amp;gt;). Pracovaly tak, že vypsaly několik očíslovaných řádků zdrojového souboru a očekávaly příkaz od operátora. Tím mohlo být například: 5d (smaž řádek 5), 3s/prelkep/preklep/ (na řádku 3 nahraď první slovo druhým slovem), 2i (za druhý řádek vlož následující text) atd. Po provedení úpravy editor vypsal několik okolních řádků textu, programátor si je prohlédl a pokračoval v zadávání příkazů pro další úpravy textu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;+&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;color:black; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #a3d3ff; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Předchůdcem celoobrazovkových editorů byly ''řádkové editory'' (standardem v unixech je &amp;lt;code&amp;gt;ed&amp;lt;/code&amp;gt;v MS-DOSu pak &amp;lt;code&amp;gt;edlin&amp;lt;/code&amp;gt;). Pracovaly tak, že vypsaly několik očíslovaných řádků zdrojového souboru a očekávaly příkaz od operátora. Tím mohlo být například: 5d (smaž řádek 5), 3s/prelkep/preklep/ (na řádku 3 nahraď první slovo druhým slovem), 2i (za druhý řádek vlož následující text) atd. Po provedení úpravy editor vypsal několik okolních řádků textu, programátor si je prohlédl a pokračoval v zadávání příkazů pro další úpravy &lt;ins class=&quot;diffchange diffchange-inline&quot;&gt;textu. Kurzor se zde tedy nepohyboval uvnitř upravovaného &lt;/ins&gt;textu.&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;tr&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Editor &amp;lt;code&amp;gt;ex&amp;lt;/code&amp;gt; byl vylepšením editorem ''ed'', který později získal celoobrazovkovou nadstavbu a tak vznikl ''Vim''. Editor ''Vim'' má dodnes režim editoru ''ex'' a některé věci se jinak ani dělat nedají (například nahrazování textu).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;td class='diff-marker'&gt;&amp;#160;&lt;/td&gt;&lt;td style=&quot;background-color: #f9f9f9; color: #333333; font-size: 88%; border-style: solid; border-width: 1px 1px 1px 4px; border-radius: 0.33em; border-color: #e6e6e6; vertical-align: top; white-space: pre-wrap;&quot;&gt;&lt;div&gt;Editor &amp;lt;code&amp;gt;ex&amp;lt;/code&amp;gt; byl vylepšením editorem ''ed'', který později získal celoobrazovkovou nadstavbu a tak vznikl ''Vim''. Editor ''Vim'' má dodnes režim editoru ''ex'' a některé věci se jinak ani dělat nedají (například nahrazování textu).&lt;/div&gt;&lt;/td&gt;&lt;/tr&gt;
&lt;/table&gt;</summary>
		<author><name>Milan.Kerslager</name></author>	</entry>

	<entry>
		<id>https://www.pslib.cz/milan.kerslager/index.php?title=Editor_Vim&amp;diff=2721&amp;oldid=prev</id>
		<title>Milan.Kerslager: Založení článku</title>
		<link rel="alternate" type="text/html" href="https://www.pslib.cz/milan.kerslager/index.php?title=Editor_Vim&amp;diff=2721&amp;oldid=prev"/>
				<updated>2009-11-29T16:03:21Z</updated>
		
		<summary type="html">&lt;p&gt;Založení článku&lt;/p&gt;
&lt;p&gt;&lt;b&gt;Nová stránka&lt;/b&gt;&lt;/p&gt;&lt;div&gt;'''Editor Vim''' je klasickým editorem unixových systémů. Název je zkratka ''Vi Improved'', která odkazuje na to, že jeho předchůdcem je editor ''vi'', jenž byl jedním z prvních editorů, který využíval ''celoobrazovkový režim'' textového terminálu (tj. schopnost zapsat text na jakoukoliv pozici šachovnice textového režimu). Jeho hlavní předností je, že je orientovaný na programátora, vše lze ovládat pomocí klávesnice (bez přehmatávání na myš) a fakt, že ''vi'' je již hodně dlouho standardním editorem, který je na každém systému k dispozici (existuje též varianta pro MS Windows včetně verze ''gvim'' pro grafické uživatelské prostředí).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Trocha historie ==&lt;br /&gt;
První textové terminály, které se připojovaly k sálovým počítačům, uměly jen vypisovat další a další znaky na pozici kurzoru. Při přechodu na další řádek došlo k posunu celého obsahu obrazovky o jeden řádek nahoru, čímž se dole uvolnil prostor pro vypisování dalšího řádku textu (a zároveň jeden řádek na horním okraji zmizel).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Předchůdcem celoobrazovkových editorů byly ''řádkové editory'' (standardem v unixech je &amp;lt;code&amp;gt;ed&amp;lt;/code&amp;gt;v MS-DOSu pak &amp;lt;code&amp;gt;edlin&amp;lt;/code&amp;gt;). Pracovaly tak, že vypsaly několik očíslovaných řádků zdrojového souboru a očekávaly příkaz od operátora. Tím mohlo být například: 5d (smaž řádek 5), 3s/prelkep/preklep/ (na řádku 3 nahraď první slovo druhým slovem), 2i (za druhý řádek vlož následující text) atd. Po provedení úpravy editor vypsal několik okolních řádků textu, programátor si je prohlédl a pokračoval v zadávání příkazů pro další úpravy textu.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Editor &amp;lt;code&amp;gt;ex&amp;lt;/code&amp;gt; byl vylepšením editorem ''ed'', který později získal celoobrazovkovou nadstavbu a tak vznikl ''Vim''. Editor ''Vim'' má dodnes režim editoru ''ex'' a některé věci se jinak ani dělat nedají (například nahrazování textu).&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
Zajímavostí je, že řádkový editor &amp;lt;code&amp;gt;edlin&amp;lt;/code&amp;gt; byl až do verze MS-DOS 5.0 jediným editorem, který byl v MS-DOSu k dispozici. Ve verzi 5 byl nahrazen programem ''MS-DOS Editor'' (editační režim QBasicu). Přesto je editor &amp;lt;code&amp;gt;edlin&amp;lt;/code&amp;gt; součástí řady Windows NT (tedy i Windows XP, Vista, nebo 7) a dokonce je jednou z mála aplikací, které nebyly portovány do nativního Win32 programu. Poskytuje v tomto prostředí možnost dělat automatizované neinteraktivní editace textových souborů.&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Ovládání Vim ==&lt;br /&gt;
Popis ovládání je velmi dobře zpracován na stránkách Pavla Satrapy:&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
* http://www.kit.tul.cz/~satrapa/docs/vim/ &amp;amp;ndash; učebnice editoru Vim od Pavla Satrapy&lt;br /&gt;
&lt;br /&gt;
== Externí odkazy ==&lt;br /&gt;
* http://www.kit.tul.cz/~satrapa/docs/vim/ &amp;amp;ndash; učebnice editoru Vim od Pavla Satrapy&lt;br /&gt;
* http://cs.wikipedia.org/wiki/Ed_%28editor%29 &amp;amp;ndash; editor ''ed''&lt;br /&gt;
* http://en.wikipedia.org/wiki/Ex_%28text_editor%29 &amp;amp;ndash; editor ''ex''&lt;br /&gt;
* http://cs.wikipedia.org/wiki/Vim &amp;amp;ndash; editor ''Vim''&lt;br /&gt;
* http://en.wikipedia.org/wiki/Edlin &amp;amp;ndash; editor ''edlin'' (odstraněn z MS-DOS verze 6.0)&lt;br /&gt;
* http://en.wikipedia.org/wiki/MS-DOS_Editor &amp;amp;ndash; editor QBasicu (MS-DOS od verze 5 do 6.22)&lt;/div&gt;</summary>
		<author><name>Milan.Kerslager</name></author>	</entry>

	</feed>