BASH: Skriptování - Historie editací

Milan.Kerslager: /* Proměnné */ maximální číslo v shellu

2015-04-24T07:51:53Z

‎Proměnné: maximální číslo v shellu

Milan.Kerslager: /* Proměnné */ +nadpis

2015-04-24T07:48:56Z

‎Proměnné: +nadpis

Milan.Kerslager: Bez mezer na začátku řádku

2015-04-24T07:47:56Z

Bez mezer na začátku řádku

Ukázat změny

Milan.Kerslager: /* Cyklus while */ +příklad

2015-04-24T07:42:19Z

‎Cyklus while: +příklad

Milan.Kerslager: /* Příkaz shift */ -for (zjednodušení)

2015-03-30T07:54:24Z

‎Příkaz shift: -for (zjednodušení)

Milan.Kerslager: Doplnění

2011-04-20T17:24:12Z

Doplnění

Milan.Kerslager: Fix

2011-04-20T15:16:40Z

Fix

Milan.Kerslager: /* Vložené příkazy */ fix

2011-04-20T15:15:55Z

‎Vložené příkazy: fix

Milan.Kerslager: /* Vložené příkazy */ fix

2011-04-20T15:14:31Z

‎Vložené příkazy: fix

Milan.Kerslager: /* Zápis skriptu */ fix

2010-06-04T06:40:13Z

‎Zápis skriptu: fix

@@ Řádka 108: / Řádka 108: @@
 unset CISLO
 </source>
 === Proměnné prostředí ===

← Starší verze		Verze z 24. 4. 2015, 07:48
Řádka 94:		Řádka 94:
	</source>		</source>

		+	=== Výpočet výrazu ===
	Další skript přiřadí do proměnné <CODE>CISLO</CODE> dvojku. Poté obsah této proměnné sečte s číslem 12 a výsledek uloží do stejné proměnné (obsah proměnné se tedy zvýší o 12). Nakonec je proměnná vypsána:		Další skript přiřadí do proměnné <CODE>CISLO</CODE> dvojku. Poté obsah této proměnné sečte s číslem 12 a výsledek uloží do stejné proměnné (obsah proměnné se tedy zvýší o 12). Nakonec je proměnná vypsána:

@@ Řádka 159: / Řádka 159: @@
 * úsek ''do příkazy;'' je prováděn tak dlouho, dokud je návratový kód ''výrazu'' nulový (pravda)
 <source lang=bash>
- while who | grep huzva > /dev/null
+CITAC=1
- do
+while true; do
-    sleep 20s
+  echo -n "$CITAC "
- done
+  CITAC=$(($CITAC + 1))
- echo "Už se odlásil"
+  sleep 0.2s
 </source>

@@ Řádka 83: / Řádka 83: @@
   echo Prvni parametr: $1
   shift
-  echo dalsi parametry:
+  echo dalsi parametry: $*
 </source>

@@ Řádka 15: / Řádka 15: @@
 <source lang=bash>
-  mcedit priklad.sh      # použijeme oblíbený editor
+  mcedit priklad.sh      # použijeme oblíbený editor (místo mcedit můžete zkusit editor nano)
   chmod +x priklad.sh    # nastavíme právo spuštění
   ./priklad.sh           # spustíme skript z aktuálního adresáře
@@ Řádka 35: / Řádka 35: @@
 </source>
-Návratový kód využívají i konstrukce podmínek a smyček, kdy se vyhodnocuje, je-li výraz pravdivý (tj. použitý příkaz vrací nulu) nebo nepravdivý (příkaz vrací číslo různé od nuly). V případě, že je použita ve výrazu kolona (pipe, trubka), vyhodnocuje se pouze návratový kód posledního příkazu v koloně.
+Návratový kód využívají i konstrukce podmínek a smyček, kdy se vyhodnocuje, je-li výraz pravdivý (tj. použitý příkaz vrací nulu) nebo nepravdivý (příkaz vrací číslo různé od nuly). V případě, že je použita ve výrazu kolona (pipe, trubka), vyhodnocuje se pouze návratový kód posledního příkazu v koloně. Návratový kód předchozího příkazu je v shellu ukládán do speciální proměnné <code>$?</code>. Pokud v shellu zadáte postupně následující dva příkazy, bude vypsána jednička (1), protože to je návratový kód příkazu <code>false</code>.
 == Vložené příkazy ==
@@ Řádka 83: / Řádka 90: @@
 == Proměnné ==
-Proměnné mohou být naplněny čísly i řetězci a shell je nerozlišuje. Některé proměnné mají speciální význam &ndash; např. proměnná <code>PS1</code>, která vytváří prompt (výzvu) shellu. Proměnná se definuje tak, že se do ní přiřadí hodnota. Proměnnou lze zrušit příkazem <CODE>unset</CODE> a všechny definované proměnné vypíše příkaz <CODE>set</CODE>. Jména proměnných se obvykle píší velkými písmeny, aby se dobře odlišila od ostatních příkazů ve skriptu.
+Proměnné mohou být naplněny čísly i řetězci a shell je nerozlišuje. Některé proměnné mají speciální význam &ndash; např. proměnná <code>PS1</code>, která vytváří prompt (výzvu) shellu. Proměnná se definuje tak, že se do ní přiřadí hodnota. Všechny proměnné lze vypsat příkazem <CODE>set</CODE>. Proměnnou lze zrušit příkazem <CODE>unset</CODE>. Jména proměnných se obvykle píší velkými písmeny, aby se dobře odlišila od ostatních příkazů ve skriptu. Níže zapsaný skript přiřadí do proměnné CISLO nejprve trojku a pak je tato proměnná příkazem <CODE>echo</CODE> vypsána.
 <source lang=bash>
   CISLO=3
   echo $CISLO
-  CISLO=$(expr $CISLO + 12)
+</source>
   echo $CISLO
 </source>
@@ Řádka 186: / Řádka 194: @@
   for JMENO in *; do echo $JMENO; done        # ekvivalent příkazu ls
 </source>
@@ Řádka 329: / Řádka 346: @@
   while [ $i -le 10 ]; do
       echo $i
-      i=`expr $i + 1`
+      i=$(($i + 1))
   done
@@ Řádka 368: / Řádka 385: @@
 <source lang=bash>
   function soucet() {
     echo -n "$1 + $2 = "
     expr $1 + $2
+  }
   soucet 7 12
 </source>

@@ Řádka 145: / Řádka 145: @@
   if [ -f /tmp/IAmHere ]; then
-     echo jsem tu
+     echo "jsem tu"
   fi
 </source>

@@ Řádka 49: / Řádka 49: @@
 <source lang=bash>
-  grep -l rene@huzva.cz | xargs rm
+  grep -l rene@huzva.cz | xargs ls -l
 </source>
-Ve výše uvedeném příkladu příkaz <code>grep</code> vypíše seznam souborů, které obsahují adresu ''rene@huzva.cz'' a předá je na vstup příkazu <code>xargs</code>. Vstupující data jsou příkazem <code>xargs</code> přetvořena na parametry příkazu <code>rm</code>. Ve výsledku budou smazány všechny soubory, které obsahují zadaný řetězec. Výhodou této konstrukce je skutečnost, že obchází limit shellu v počtu parametrů na příkazovém řádku.
+Ve výše uvedeném příkladu příkaz <code>grep</code> vypíše seznam souborů, které obsahují adresu ''rene@huzva.cz'' a předá je na vstup příkazu <code>xargs</code>. Vstupující data jsou příkazem <code>xargs</code> přetvořena na parametry příkazu <code>ls&nbsp;-l</code>. Ve výsledku budou vypsány podrobnosti o všech souborech, které obsahují zadaný řetězec. Výhodou této konstrukce je skutečnost, že obchází limit shellu v počtu parametrů na příkazovém řádku.
 == Předávání parametrů ==

@@ Řádka 41: / Řádka 41: @@
 <source lang=bash>
-  echo Písmeno x má ve jméně právě přihlášený $(who | grep x)
+  echo "Písmeno x má ve jméně právě přihlášený $(who | grep x)"
 </source>

@@ Řádka 2: / Řádka 2: @@
 == Zápis skriptu ==
-Pro zápis skriptu se používají různé editory pro holý text (tzv. ''plaintext''),<ref>http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cist%C3%BD_text – holý text (čistý text)</ref> které do souboru ukládají pouze písmena bez formátovacích značek (na rozdíl třeba od HTML nebo formátu DOC pro Word). V grafickém prostředí lze použít nějaký jednoduchý editor, například <code>gedit</code> nebo <code>gvim</code>. V textovém prostředí pak běžné editory, jako jsou například <code>mcedit</code>, <code>nano</code>, <code>vim</code> a další.
+Pro zápis skriptu se používají různé editory pro holý text (tzv. ''plaintext''),<ref>http://cs.wikipedia.org/wiki/%C4%8Cist%C3%BD_text – holý text (čistý text)</ref> které do souboru ukládají pouze písmena bez formátovacích značek (na rozdíl třeba od HTML nebo souborů s příponou .DOC pro Word). V grafickém prostředí lze použít nějaký jednoduchý editor, například <code>gedit</code> nebo <code>gvim</code>. V textovém prostředí pak běžné editory, jako jsou například <code>mcedit</code>, <code>nano</code>, <code>vim</code> a další.
-Aby byl skript přímo spustitelný, musí být jméno interpretu uvedeno na prvním řádku skriptu (hned na začátku souboru). V našem případě bude na prvním řádku uvedeno:
+Aby byl skript přímo spustitelný, musí být jméno interpretu uvedeno na prvním řádku skriptu (hned na začátku souboru). V našem případě bude na prvním řádku volán jako interpret shell BASH, takže na něm bude uvedeno:
 <source lang=bash>