Pravda o tmě
Již dlouhá létá se všeobecně tvrdí, že žárovky vyzařují světlo. Poslední
vědecké výzkumy však jasně ukazují, že tomu tak vůbec není!
Pohlcovač tmy
Žárovky totiž nevyzařují světlo, ale naopak pohlcují tmu! Proto se má
žárovka správně nazývat pohlcovač tmy. Propracovaná teorie pohlcovačů
tmy nevyvratitelně dokazuje, že tma má vlastní hmotnost a je dokonce
těžší a rychlejší než světlo.
Základem teorie pohlcovačů tmy je tedy tvrzení, že žárovky pohlcují tmu.
Vezměme si například pohlcovač tmy v obývacím pokoji. Je očividné, že v
jeho blízkosti je mnohem méně tmy, než ve větší vzdálenosti od něj. Čím
je pohlcovač tmy větší, tím více tmy také dokáže pohltit. Pohlcovače na
ulicích mají mnohem větší kapacitu, než pohlcovače v obývacích pokojích.
Tma, kterou pohlcovače během své činnosti pohlcují, pak putuje dráty do
energetických závodů, které ji obvykle za pomoci fosilních paliv
likvidují.
Přenosné pohlcovače tmy
Existuji dokonce i přenosné pohlcovače tmy. V nich má ale žárovka příliš
malý objem a proto musí být v její blízkosti nainstalováno odkladiště
tmy, lidově nazývané baterie. Jakmile se odkladiště zaplní, musí se
vyprázdnit nebo vyměnit. Teprve potom může pohlcovač opět správně
fungovat.
Primitivním pohlcovačem tmy je také svíčka. Vezměme nejprve nepoužitou
svíčku. Má pochopitelně bílý knot. Po prvním použití je okamžitě patrné,
že v důsledku pohlcování tmy knot zčernal. Umístíme-li do blízkosti
fungující svíčky například tužku, zčerná také. Stane se tak z toho
důvodu, že tma proudící do svíčky byla nucena tužku obtékat. Nevýhodou
primitivních pohlcovačů tmy je ovšem jejich velmi omezený dosah.
Životnost pohlcovačů tmy
Podobně jako většina věcí má také pohlcovač tmy pouze omezenou
životnost. Jakmile se tmou zcela naplní, ztrácí schopnost další tmu
pohlcovat. Tato skutečnost se projeví tmavou skvrnou, která je v
naplněném pohlcovači jasně viditelná.
Tma má hmotnost
Hmotnost tmy se projevuje třením při přechodu tmy do pohlcovače. Tímto
třením se pohlcovač silně zahřívá. Proto není radno dotýkat se
pohlcovače v činnosti. Mnohem větší problém s třením ale nastává u
svíčky. Hmota tmy musí do svíčky pronikat pevným knotem na rozdíl od
průhledného skla žárovky. Tím dochází k uvolňování mnohem většího
množství tepla a rozhodně není vhodné sahat ani na fungující svíčku.
Zahřívání pracujícího pohlcovače je naprosto pochopitelné. Stlačujeme-li
plyn, také se zahřívá. A naprosto stejným způsobem se zahřívá i tma,
která je stlačována do drátu žárovky.
Tma je těžší než světlo
Každý jistě ví, že plaveme-li ve vodě těsně pod hladinou, vidíme všude
kolem dostatek světla. Ponoříme-li se ale do větší hloubky, rychle
zjistíme, že je kolem stále větší tma. Ve velké hloubce je dokonce tma
úplná. Je to z toho důvodu, ze těžší tma klesá ke dnu, zatímco lehčí
světlo zůstává při hladině. Proto se také anglicky "světlo" a
"lehký" říká naprosto stejně - "light".
Tma se pohybuje rychleji než světlo
Otevíráme-li v osvětlené místnosti velmi pomalu dveře zavřené skříně,
uvidíme světlo pomalu vnikat dovnitř skříně. Tma je však natolik rychlá,
že ji nikdy nelze spatřit unikat ze skříně ven.
Až tedy někdy příště uvidíte svítící žárovku, uvědomte si, že se v
žádném případě nejedná o nějaký světelný zdroj, ale naopak o typický
pohlcovač tmy.