Věra Špinarová

Jednoho dne se vrátíš

Den se v růži skryl a z růže vůní hřál, 
tím jsi dlouho žil a kráse přísahal 
Mám už v tváři smích, to léta můžou být, 
s prázdnem slůvek tvých chci znova písní znít 
 
To víš, že zůstanou,
jak loukám tváře kvést 
Dál v knihách všech zázraků 
mou písní zníš dál 

To víš,že půjdem k nám,
jak cestám zbývá jít 
Též dveřím co zývají 
jak náruč toužení, 
já dlaň tvou stále znám 

To víš sny zůstanou,
a možná může nás hřát 
zas dál pár slůvek tvých, 
když poznáš stůl a nůž 
když s příliš krásnou lží se loučit náleží 
vítej k nám, vítej k nám ten stůl tu máš 

Už náruč znáš,
jak chutná prázdná číš 
přijď zas k nám, ať sám už víš,
jak ve dvou dá se žít, 
až příjdeš zpátky k nám.