V pondělí, 31.3.2003 byla uvolněna nová verze Red Hat Linuxu s číslem 9. Protože se jedná o distribuci s největším podílem na trhu, zkusíme se podívat, co nám přináší nového a kam směřuje. Nejprve se zaměříme na změnu v číslování, pak na novinku v přístupu k distribuci a dále už se budeme věnovat novinkám v obsažených programech.
První otázka, která vás asi napadne, je údiv nad číslem verze. Kam zmizela tečka a proč nebyla vydána verze 8.1 (když poslední betaverze s názvem Phoebe nesla číslo 8.0.94)? Pro odpověď na tuto otázku můžeme zajít do konference Phoebe na adresu https://listman.redhat.com/pipermail/phoebe-list/2003-March/004919.html.
Verze 8.1 byla opravdu očekávána. Bohužel (nebo spíše bohudík?) byla do distribuce zahrnuta podpora NPTL (Native POSIX Thread Library), což způsobilo, že některé aplikace přeložené pro starší verzi Red Hat Linuxu nebudou v nové verzi správně fungovat. I když lze u jejich většiny zajistit funkčnost pomocí nastavení proměnných LD_ASSUME_KERNEL=2.4.1 a LD_ASSUME_KERNEL=2.2.5, nelze tvrdit, že nová verze distribuce je s předchozí verzí 8.0 binárně kompatibilní. Proto bylo rozhodnuto o zvýšení major verze distribuce (změna hlavního čísla vždy signalizovala binární nekompatibilitu).
Zároveň však došlo k upuštění od zaběhnutého modelu, kdy minor čísla verze (tj. čísla za desetinnou tečkou) umožňovaly deklarovat vysokou míru kompatibility aplikací po delší dobu vývoje. Jednoduše řečeno bylo možné ve verzi 7.3 používat bez problémů aplikace přeložené ve (resp. pro) verzi 7.0. Tato konzervativnost uvnitř major řady poskytovala záchytný bod pro firmy vyvíjející aplikace pro Linux. Přes to bylo slyšet jasné stížnosti na překotnost vývoje distribucí Linuxu a komerční firmy většinou nestačily dostatečně rychle reagovat na měnící se situaci.
Kvůli podpoře komerčních aplikací a vytvoření stabilnějšího prostředí (alespoň co se týká dlouhodobých jistot pro tvůrce programů) byla ve firmě Red Hat vytvořena speciální odnož distribuce (Red Hat Enterprise Linux), která má oficiální dobu podpory 5 let (viz http://www.redhat.com/apps/support/errata/rhlas_errata_policy.html). Navíc byla kromě verze AS (Advanced server) a AW (Advanced Workstation) vytvořena i verze ES, která je dostupná za výrazně nižší cenu, než AS. Tato odlehčená verze serveru je určena pro klasické nasazení Red Hat Linuxu jako WWW serveru atp. (viz http://www.redhat.com/software/rhel/).
Kombinací výše uvedených faktorů dospěla firma Red Hat k rozhodnutí, že je možné zkrátit cyklus volně dostupné verze (o které právě čtete) a zbavit se tak omezujícího faktoru nutnosti zachování kompatibility uvnitř major řady. Proto příště nalezneme verzi 10, pak 11 atd.
Jistě si položíte otázku, co to bude znamenat. Z technického hlediska budou odstraněny skokové aktualizace mezi major verzemi, kdy bylo do distribuce s nulovým číslem minor verze (tj. např. 6.0, 7.0, 8.0 atp.) začleněno velké množství "nastřádaných" novinek. Vývoj tedy bude plynulejší. Navíc bude možné do distribuce zařadit zajímavé věci ihned v okamžiku, kdy budou dostupné a schopné ostrého nasazení (tvůrci distribuce nebudou muset čekat, až nadejde čas pro změny, což bývalo jednou za 1.5 až 2 roky).
A jak to bude vypadat z hlediska dopadu na nás na uživatele? Na jednu stranu to jistě bude pozitivní (ještě teplé novinky budou moci být servírovány na stříbrném podnose až do domu). Na druhou stranu budou přechody mezi verzemi závažnější, než dříve mezi minor verzemi (tj. např. mezi verzí 7.2 a 7.3). Avšak na druhou stranu budou jistě méně masivní, než při dřívějších přechodech mezi major verzemi (např. mezi verzí 7.3 a 8.0). Z toho je vidět, že na změně modelu najdeme pozitiva i negativa. Bude tedy záležet na každém zvlášť, co ocení více.
Problematičtější však asi bude dostupnost profesionálních programů. Dá se předpokládat, že firmy budou dávat k dispozici programy pro jednotlivé Enterprise verze Red Hat Linuxu a možná opustí oficiální podporu veřejné distribuce. To bude mrzet zejména ty, kteří takové programy potřebují. Na druhou stranu se dá předpokládat, že veřejná distribuce bude nějakým způsobem schopna aplikace pro Enterprise Linux provozovat (např. pomocí již zmíněného LD_ASSUME_KERNEL), i když pro takové nasazení třeba neseženete oficiální podporu dodavatele. V takovém případě budete muset zvážit koupi "profesionální" verze.
Kdo na to mít nebude, bude se muset spokojit buď s veřejnou distribucí, přeložit si z dostupných zdrojových kódů vlastní Enterprise distribuci nebo přejít ke konkurenci (avšak např. United Linux je také za peníze). V každém případě však lze s jistotou říci, že možnost svobodné volby zůstane zachována, protože uvolněný prostor rychle zaplní jiné distribuce (například Mandrake).
Další změnou je systém uvolnění distribuce. Firma Red Hat (podle vlastních slov) vyslyšela přání platících uživatelů distribuce a rozhodla se jim vyjít vstříc. Každého půl roku je velmi obtížné získat novou verzi ihned po jejím vydání, protože většina FTP serverů je přetížena dychtivými "tahači".
Proto je distribuce první týden (nebo týden před veřejným uvedením, chcete-li) přednostně dostupná pro ty, kteří mají koupenu službu Red Hat Network (RHN, 60 dolarů za rok). Celou distribuci lze samozřejmě volně šířit jako dříve, takže pokud ji někde na síti naleznete, můžete ji volně použít (nebo dále šířit). Avšak oficiální zrcadla a obchody budou distribuci nabízet až 7. dubna 2003. Tento krok lze asi jen těžko nějak vyhraněně hodnotit, avšak jistý smysl to dává.
Veřejná distribuce se skládá z 8 CD. První tři (disc1 až disc3) obsahují binární balíčky distribuce a budete je potřebovat v každém případě. Disky 4 až 6 obsahují balíčky se zdrojovými kódy. Tato CD si nemusíte stahovat (nebo nechat pálit), pokud si sami nechcete obsažené programy překládat s pozměněnými volbami (nebo doplňujícími záplatami). CD se zdrojovými kódy jsou distribuovány spolu s CD s binárními balíčky proto, aby byla dodržena licence GPL, pod kterou je šířena větší část obsažených balíčků (cca 700 GPL, 220 LGPL a 130 BSD). Dále je k dispozici jedno CD s dokumentací od firmy Red Hat (na kterém bohužel chybí klasická Linux HOWTO, protože některá z nich nejsou aktuální a neobsahují správné informace - nicméně originální dokumentace je velmi podrobná).
Dokumentace je k dispozici v HTML a PDF podobě včetně zabalení do RPM balíčků. K dispozici jsou všechny knihy, které Red Hat dodává do krabicových verzí prodávaných v obchodech. Je to Instalační příručka, Začínáme s Red Hat Linuxem (adresáře, soubory, konfigurace poštovního klienta apod.), Konfigurační příručka (nastavení sítě, Samby, používání a instalace RPM balíčků atd.), Referenční příručka (podrobnější popisy konfigurace jednotlivých komponent distribuce), Bezpečnostní příručka (zabezpečení systému, VPN, firewall, detekce vetřelce apod.) a Příručka administrátora (pro začátečníky - sledování systému, zakládání uživatelů, zálohování, obnova systému po havárii apod.).
K dispozici je také starší kniha Maximum RPM (z roku 1997), která popisuje základy práce a vytváření RPM balíčků. Příručka bohužel neobsahuje zajímavé vlastnosti, které RPM získalo až po jejím dokončení. Na novější verzi se prý občas pracuje, a tak musíme zatím čekat.
Příručky si můžete prohlédnout on-line na adrese http://ftp.pslib.cz/pub/linux/redhat/9/discs/docs/. Pokud si je chcete odnést domů, doporučuji stáhnout a vypálit celý ISO soubor http://ftp.pslib.cz/pub/linux/redhat/9/iso/docs-9-i386-ftp.iso (100MB) nebo si z on-line verze zkopírovat pouze PDF soubory. Na výše zmíněné adrese jsou k dispozici i kontrolní součty ISO obrazů (MD5SUM).
Konečně bychom se měli zabývat i tím, co je v distribuci nového. Nová verze opět implicitně používá společné téma Bluecurve v prostředí KDE i GNOME. Dodává tak jednotný vzhled grafickému prostředí i aplikacím, možnost použít původní témata je však samozřejmě zachována. Bluecurve bylo od verze 8.0 vylepšeno a získalo jemnější vzhled (alespoň podle mého soudu). Minulá verze byla i při rozlišení 1024x768 poněkud humpolácká.
Velkou novinkou je úplně nové uvedení NPTL (Native POSIX Thread Library). Toto rozšíření základní knihovny Glibc přináší kompatibilitu s uznávanou normou a jistě ulehčí vývoj přenositelných aplikací nebo jejich portování do Linuxu. Z vnějšího hlediska by to mělo přinést větší stabilitu programů, které thready používají (tj. nejen Java JVM, ale třeba i, Apache, DNS server nebo balíčkovací systém RPM). Zajímavé je, že firma IBM opustila po úspěšném nasazení NPTL svůj projekt Next Generation POSIX Threading.
Podpora NPTL byla již zahrnuta i do oficiálních jader řady 2.5 Linusem Torvaldsem, takže po uvedení jádra 2.6 už nebude potřeba jádro záplatovat. Na implementaci se asi nejvíce podílel správce Glibc Ulrich Drepper, Ingo Molnar (oba zaměstnanci firmy Red Hat) a z IBM pak Rusty Russel (samozřejmě nebyli sami, na Glibc pracuje i Jakub Jelínek z Prahy, také zaměstnanec firmy Red Hat).
Pozornost zaslouží i rozšíření a vylepšení podpory antialiasingu fontů (vyhlazování hran písmenek, zkratka AA), které souvisí s nasazením XFree86 verze 4.3.0. Nejviditelněji na vás AA zapůsobí v Mozille (verze 1.2.1), kde díky jeho nasazení a přítomnosti kvalitních fontů už není potřeba se stydět za vzhled WWW stránek. Správa fontů je založena na novém subsystému nazývaném fonfconfig. Původní model je stále používán, avšak v budoucnosti bude opuštěn. Z hlediska uživatele je možno zapomenou na názvy fontů v komplikovaném a dlouhém tvaru (např. -misc-fixed-medium-r-normal--10-100-75-75-c-60-iso8859-2) a věnovat se krátkým názvům (např. Luxi Sans-10). Stejně tak potěší rozšíření XFree86 o XCursor, který jistě grafické prostředí přibližuje běžným uživatelům.
Univerzální kódování UTF-8 bylo samozřejmě zachováno, a tak v důležitých aplikacích (Mozilla, OpenOffice, KDE, links) nenarazíte na problémy s českými znaky. Bohužel to neplatí pro GTK2 a tím pádem o všechny aplikace z Gnome, kde jsou problémy se vstupem některých českých znaků. Proto je například gnome-terminal nepoužitelný. Nahradit se dá terminálem konsole z KDE, který je kromě bezproblémové podpory UTF-8 široce konfigurovatelný a hlavně znatelně rychlejší. TTF fonty lze používat, ale nejsou součástí distribuce (podrobnosti viz http://ftp.pslib.cz/pub/linux/redhat/9/i386/RELEASE-NOTES.html).
Implicitním systémem pro tisk je nyní CUPS (1.1.17) s podporou drag-and-drop (táhni a pusť). LPRng bylo označeno jako zastaralé a bude v budoucnosti z distribuce vypuštěno. Ghostscript zůstal ve verzi 7.05. Příznivce tiskáren HP potěší zařazení balíčku hpoj (0.90), který slouží pro podporu OfficeJet tiskáren (bublinové tiskárny jsou podporovány balíčkem hpijs v nové verzi 1.3).
Do distribuce byl přidán nástroj Oprofile (0.4) sloužící k analýze výkonnosti systému s využitím speciálního HW, více viz http://oprofile.sourceforge.net. Kromě toho byl rozšířen debugger GDB o možnost čtení ladících informací ze separátních souborů. Takto mohou být ladící informace uloženy v extra RPM balíčcích. Tyto balíčky mají za jménem přidáno označení debuginfo a nejsou součástí distribuce. Budete-li si však překládat nějaký SRC balíček sami, balíček s ladícími vznikne (pozor, je většinou dost veliký). Aktualizován byl i kompilátor GCC (3.2.2) a základní knihovny GNU libc (2.3.2), programovací jazyk Python (2.2.2) a Perl (5.8.0).
V distribuci dále nalezneme WWW server Apache (2.0.40), jazyk PHP (4.2.2), Sambu pro sdílení souborů v MS sítích (2.2.7a), SQL server PostgreSQL (7.3.2) a MySQL (3.23.54a), poštovní MTA server sendmail (8.12.8) a Postfix (1.1.11). FTP server zastupuje vsftpd (Very Secure FTP daemon, verze 1.1.3), DNS server Bind (9.2.1).
Grafická prostředí KDE (3.1) a GNOME (2.2) doplňuje Mozilla (1.2.1), komplexní poštovní a plánovací program Evolution (1.2.2), soubor kancelářských programů OpenOffice (1.0.2) a KOffice (1.2.1), grafický program Gimp (1.2.3), vývojové prostředí KDevelop (2.1.5) a galeoon (1.2.7). Všechny, kdo přistupují k Terminal serveru (Windows NT, 2000, XP), potěší program rdesktop (1.2.0), protože podporuje 128 bitové šifrování. Textové editory zastupuje ViM (6.1), Emacs (21.2) a XEmacs (21.4.12).
Nově přidanou podporu Bluetooth zařízení jsem bohužel nemohl vyzkoušet, protože nemám v počítači příslušnou kartu. Nicméně se domnívám, že podpora pro mobilní zařízení (PDA, telefony) by si mohla v příštích verzích zasloužit větší pozornost.
Do distribuce nebyla z časových důvodů zařazena Mozilla 1.3, podpora ACPI v jádře (kód je zatím nestabilní), HTree pro rychlejší práci s rozsáhlými adresáři v systému souborů ext3, ACL pro možnost ukládání doplňujících oprávnění do systému souborů (stejně jako HTree nebylo ACL uznáno jako 100% stabilní a bude začleněno až do pozdějších verzí). Z distribuce zmizel WindowMaker (důvodem je nedostatek volných kapacit a snaha o úsporu při vývoji s cílem zaměření na jiné zajímavé projekty) a Wine (stejný důvod). Opustil nás také FTP server WU-FTPD, který měl za sebou mnoho bezpečnostních deliktů. Nahrazen byl již dříve démonem vsftpd, který by měl být jednak bezpečný a také rychlý.
Marně budete také hledat balíček fortune-mod, který musel být odebrán kvůli nevyřešeným otázkám kolem copyrightu textů, které obsahuje. V distribuci již není balíček ksymoops, protože již není potřeba. Kompletní seznam naleznete v již zmíněném dokumentu RELEASE-NOTES (k nalezení na prvním disku distribuce).
V distribuci není opět z licenčních důvodů podpora pro přehrávání souborů MP3. Do programu Xmms je potřeba ručně dodat plugin, který si můžete stáhnout např. z http://www.gurulabs.com/downloads.html (viz XMMS MP3 Plugin for Red Hat Linux 8.0 and 9).
Stejně tak je na tom distribuce špatně s podporou multimédií. Doporučuji stáhnout a nainstalovat programy xine a mplayer (např. z http://freshrpms.net). Zatím nemám k dispozici informaci o tom, zda v prodávaných krabicích podpora multimédií bude, ale myslím si, že právě toto místo je vážným handicapem distribuce (ve veřejné části jsou však licenční důvody pochopitelné).
Podobné problémy potkají běžného uživatele i u prohlížeče Mozilla (platí i pro Konqueror v KDE), protože v distribuci nejsou obsaženy běžně používané pluginy (RealAudio, Shockwave), natož pak Java JVM. U Javy mě potěšilo, že nová verze od Sunu umí v Mozille u eBanky stejné menu, jaké mohou vidět uživatelé MSIE.
K distribuci Red Hat Linuxu se dnes již nerozlučně váže pojem Red Hat Network (RHN). Tato služba kromě generování příjmů (za placené služby) umožňuje jednoduše udržet systém v aktuální podobě. Skládá se z volně šiřitelného klienta (program up2date je součástí distribuce) a serverové části, která je umístěna u firmy Red Hat (server si lze za poměrně slušný obolus koupit a provozovat interně ve firmě - nicméně je to služba asi jen pro největší firmy).
RHN lze omezeným způsobem používat i zadarmo. K dispozici je pro každého zaregistrovaného uživatele jedna Demo licence. Pod registrací je nově nutno vidět, že firma Red Hat vyžaduje od registrovaného uživatele funkční emailovou adresu a po dvou měsících používání je potřeba jako cenu za službu potvrdit funkčnost emailu a vyplnit dotazník se čtyřmi otázkami. Tato "cena" se mi zdá přiměřená. Pokud by se to někomu jevilo jako obtěžování, může si za 60 dolarů jednu licenci koupit (pro jeden počítač).
Placené služby a jejich ceny si můžete prostudovat na adrese http://rhn.redhat.com. Největší výhodou je kromě přednostního přístupu k ISO obrazům nové distribuce fakt, že při extrémní zátěži RHN musí uživatelé s Demo licencemi počkat, až zátěž opadne (nikdy to netrvá dlouho, tedy až na tento týden, kdy spousta lidí tahá ISO obrazy nové distribuce).
Kromě představení RHN je potřeba zdůraznit, že byste měli nově nainstalovanou distribuci ihned aktualizovat. V této chvíli jsou k dispozici aktualizace pro Evolution, OpenSSL, Sendmail, Krb5, Eog (Eye Of GNOME), Balsa a Mutt. Podpora pro verzi 9 je firmou Red Hat zaručena do 30. dubna 2004 (tj. 1 rok po vydání distribuce, doba může být prodloužena).
Alternativními způsoby pro údržbu distribuce jsou kromě RHN ještě volně šiřitelné programy: Current (volně šiřitelný RHN server se základními vlastnostmi, viz: http://current.tigris.org), apt-rpm (nadstavba nad RPM podle známého nástroje apt-get z distribuce Debian, viz: http://apt4rpm.sourceforge.net), yum (viz: http://www.linux.duke.edu/projects/yum/) a krud2date (nástroj z distribuce KRUD Linux, viz: http://www.tummy.com/krud/index_html/body/krudupdater).
Na závěr by bylo slušné celkově distribuci zhodnotit. Troufnu si to trochu ošidit, protože jsem se rozepsal více a připravuji pokračování tohoto článku. Takže prozatím jen stručně: nová verze určitě stojí za povšimnutí, protože je vidět zejména velký pokrok k reálnému desktopovému nasazení (AA v Mozille, OpenOffice, Evolution atp.). Z tohoto důvodu lze nasazení distribuce jen doporučit.
V pokračování článku se budeme zabývat instalací a používáním distribuce spolu s češtinou.