Druhá beta od Red Hatu - "Phoebe"

Obsah

1. Úvod

Z části nám to nemusí vadit, protože většinu věcí můžeme odhadnout buď z dostupných Beta verzí nebo z distribuce Raw Hide, která je vystavena veřejně a odráží průběh vývoje (balíčky, které vytvářejí vývojáři, jsou automaticky zveřejňovány právě zde - viz. zrcadlo v ČR: ftp://ftp.linux.cz/pub/linux/redhat-rawhide/i386/RedHat/RPMS/ nebo primární místo na adrese ftp://ftp.redhat.com/pub/redhat/linux/rawhide/i386/RedHat/RPMS/.

2. Distribuce

ftp://ftp.linux.cz/pub/linux/redhat/linux/beta/phoebe/en/iso/i386/
ftp://sunsite.mff.cuni.cz/MIRRORS/ftp.redhat.com/redhat/linux/beta/phoebe/en/iso/i386/
ftp://ftp.redhat.com/pub/redhat/linux/beta/phoebe/en/iso/i386/

První dva odkazy vedou na zrcadla, která jsou umístěna v síti Cesnet (tj. u nás v ČR), poslední ukazuje na originální místo u firmy Red Hat, Inc. Všude najdete ISO obrazy, které můžete vypálit na CD a pak z nich betaverzi nainstalovat. Před pálením zkontrolujte MD5SUM stažených souborů a porovnejte ho s kontrolním součtem (resp. výtahem) uvedeným v souboru MD5SUM (je umístěn ve stejném adresáři jako ISO obrazy). Pro prosředí Win32 budete potřebovat třeba tento program: ftp://ftp.linux.cz/pub/linux/redhat-cz/7.1/iso/md5sum.exe. Pak v příkazovém řádku napište:

md5sum jmeno_souboru.iso

Obrazy lze vypálit ve všech běžných programech ve Windows (v Nero je to menu File, Burn image), a samozřejmě i v Linuxu. Pokud nepoužijete grafickou nadstavbu (např. xcdroast), můžete použít například (první příkaz vypíše čísla a jména použitelných zařízení):

cdrecord -scanbus
cdrecord -v speed=4 fs=30m -eject -dev=0,0,0 jmeno.iso

Vlastníte-li IDE vypalovačku, musíte ještě zapnout emulaci SCSI na příslušném IDE zařízení. V mém případě to je parametr hdc=ide-scsi, který předávám při startu jádru Linuxu.

Pokud vypalovat nechcete, přečtěte si dále, jaké máte další možnosti instalace. Teď jen rychle prozradím, že pro instalaci budete potřebovat jen 3 CD označené jako i386-discX (X je pořadové číslo disku). Soubory s řetězcem SRPMS obsahují balíčky se zdrojovými kódy. Ty budete potřebovat jen v případě, že byste chtěli nějaký program upravit nebo jen znovu přeložit (třeba s jinými parametry).

Podíváme-li se na distribuci blíže (stačí nakouknout do adresáře phoebe/en/os/i386/RedHat), tak zjistíme, že se nekonají žádné převratné kotrmelce a že následující verze ponese pravděpodobně číslo 8.1 (i když opět to nikdo oficiálně nepotvrdí ani nevyvrátí).

Tato domněnka je založena na faktu, že distribuce je založena na kompilátoru GCC verze 3.2.1 a systémových knihovnách Glibc verze 2.3.1 (zde by mohlo někoho napadnout, že v distribuci 8.0 byly knihovny verze 2.2.93, ale nenechte se zmást - binární kompatibilita je funkční). Uvědomíme-li si, že tvůrci distribucí (obvykle) mění hlavní číslo verze v případě, že dochází k zásadní změně, můžeme s klidným svědomím spekulovat na nadcházející verzi s číslem 8.1.

Teď ale už konec spekulacím a pojďme se podívat na konkrétní věci. Distribuce vyžaduje alespoň procesor Pentium (ne že by ji nešlo provozovat na nižších procesorech, ale tvůrci to nezkouší a proto ani nezaručují). Navíc optimalizace kódu je provedena právě pro procesory Pentium, takže na nižších procesorech poběží vše pravděpodobně pomaleji, než by mohlo.

Následující tabulka ukazuje, jaké jsou minimální HW nároky na počítač. Pod těmito údaji se skrývá fakt, že budete-li mít alespoň tuto konfiguraci, bude možné systém nějakým způsobem používat. Neradujte se však předčasně, protože některé aplikace mohou mít pro pohodlné používání nároky o něco vyšší (mám na mysli zejména Mozillu a OpenOffice).

Kromě procesoru a paměti potřebujeme také prostor na pevném disku. Ani tato verze bohužel neumožňuje v rámci instalačního programu přeorganizovat rozdělení disku tak, abychom uvolnili místo pro Linux. Buď si tedy volný prostor musíte připravit předem nebo se smířit s tím, že program parted (ve verzi 1.6) budete muset spustit ručně (z příkazového řádku ještě před rozdělením disku v instalačním programu). Hodnoty uvedené v tabulce jsou minimální a není v nich zahrnuto místo, které budete potřebovat pro svoje data nebo další používané programy.

Pokud byste se chtěli vědět podrobnější informace o tom, jaký HW potřebujete nebo který bude jistě fungovat a který fungovat nebude, navštivte stránky http://hardware.redhat.com/hcl/, kde najdete podrobnější informace (tzv. Hardware Compatibility List).

Velmi zajímavý je diskusní list, který se této betaverzi věnuje. Přihlásíte se do něj zasláním prázdného elektronického dopisu na adresu phoebe-list-request@redhat.com, přičemž do subjektu napíšete klíčové slovo subscribe. WWW rozhraní pro přihlášení spolu s archivem, který je možné prohlížet nebo stáhnout, najdete na adrese https://listman.redhat.com/mailman/listinfo/phoebe-list.

3. Instalace

Pokud nechcete instalovat z CD (nebo vám instalační program z CD nestartuje), jistě si povšimnete, že zde došlo k podstatným změnám. Nezávažnější je ta, že zavedení systému už neprobíhá z emulované diskety, ale je použit skutečný start z CD mechaniky (jako by to byl třeba pevný disk, tj. bez obezliček). To může činit problémy některým starším verzím BIOSu. V takovém případě budete muset zavést systém z diskety a teprve pak pokračovat v instalaci z CD.

Zde však narazíte na další změnu. Názvy obrazů disket, ze kterých lze vyrobit zaváděcí diskety se změnily. Je tomu proto, že množství podporovaných ovladačů překročilo rozumnou míru a proto bylo původní rozdělení přepracováno.

Hlavním prvkem je soubor bootdisk.img, což je univerzální zaváděcí disketa, která ovšem podporuje instalaci pouze z IDE nebo USB zařízení. Všechny ostatní ovladače naleznete na doplňujících disketách. Pokud instalujete ze SCSI zařízení, budete potřebovat disketu drvblock.img, která obsahuje ovladače pro bloková zařízení. Chcete-li instalovat z obrazů nebo souborů umístěných na síťovém serveru, budete potřebovat doplňující disketu drvnet.img, která obsahuje ovladače pro různé síťové karty. Ano - slyšíte dobře, ke startu síťové instalace potřebujete 2 diskety. To není příliš pohodlné, a proto je zde k dispozici ještě další soubor a to boot.iso, který umožňuje vytvořit maličké bootovací CD, které obsahuje všechny potřebné síťové ovladače.

Nezmínili jsme už jen instalaci pomocí zařízení připojeného pomocí PCMCIA karty (například pokud máte v PCMCIA slotu síťovou kartu a chcete instalovat ze sítě). K tomu slouží doplňující disketa pcmciadd.img.

Všechny obrazy naleznete na prvním CD v adresáři images. Instalovat se dá buď přímo z CD nebo z HDD (na pevném disku musí být uloženy ISO obrazy instalačních CD a systém souborů nesmí být NTFS). V případě síťové instalace je možné použít NFS (pokud v tomto případě zpřístupníte ISO soubory, bude fungovat grafická instalace), případně instalovat pomocí FTP nebo HTTP serveru (instalace poběží jen v textovém režimu). Podrobnější informace se dočtete v originální dokumentaci (buď přímo k této betavezi ( ftp://sunsite.mff.cuni.cz/MIRRORS/ftp.redhat.com/redhat/linux/beta/phoebe/en/doc/RH-DOCS/index-en.html nebo využijte dokumentaci k verzi 8.0, kterou naleznete na adrese ftp://ftp.linux.cz/pub/linux/redhat/linux/8.0/en/doc/RH-DOCS/index-en.html.

Na tomto místě bychom měli zmínit vylepšení týkající se záchranného režimu (Rescue režim). Byly do něj přidány další příkazy, které umožní pohodlnější opravy systému v případě, že sám nenastartuje. Pokud při zavádění systému (tj. při startu z CD nebo z diskety) vepíšete do výzvy boot: řetězec linux rescue, nastaruje systém z CD (případně ze sítě) a získáte příkazovou řádku, ze které můžete provádět záchranné akce (např. použít příkaz fsck pro kontrolu disku, změnit administrátorské heslo atp.). Více informací naleznete v oficiální dokumentaci.

Pro recenzi jsem provedl instalaci tak, že jsem ISO obrazy umístil na NFS server a stanici jsem nabootoval z vypáleného malého bootovacího CD (tj. ze souboru ftp://sunsite.mff.cuni.cz/MIRRORS/ftp.redhat.com/redhat/linux/beta/phoebe/en/os/i386/images/boot.iso). Nebyl jsem ochoten vyhodit 3 krát 15Kč :-) za médium, a proto jsem obětoval jenom jedno (jenom abych to vyzkoušel, mohl jsem samozřejmě použít dvě diskety).

A nyní již k průběhu instalace. Instalační program Anaconda se nezměnil, takže nás přivítá důvěrně známé grafické rozhraní, které je založeno na GTK verze 2 (tj. s hezkou grafickou úpravou, s obrázky na tlačítkách, pěknými rolovacími lištami, měnitelnou velikostí vnitřních částí oken atd.). Doposud nebyla opravena detekce myši s rolovacím kolečkem, takže jsem si ji musel ze seznamu vybrat ručně (detekční program v distribuci typ myši pozná - na rozdíl od Anacondy - správně).

Instalační program se stále chová obezřetně a nenabízí implicitně pro zavedení jádra rozšíření LBA32 (tj. pro programy LILO a Grub). Nezapomeňte tedy tuto volbu zaškrtnout, pokud se oddíl s jádrem nachází za hranicí 1024 cylindrů. Toto rozšíření nepodporují pouze starší BIOSy, které najdete na prvních deskách s procesorem Pentium. Novější základní desky s tím problém již nemají (bohužel neumí třeba korektně oznámit, že toto rozšíření podporují, a proto tomu Anaconda nevěří).

Příjemná je možnost vybrat si instalaci Red Hat Linuxu, kterou chceme aktualizovat nebo přepsat (čistá instalace). Pokud vám instalační program nenabídne vaši distribuci (standardně nabízí jen seznam instalací Red Hat Linuxu), vepište při zavádění systému do výzvy boot: řetězec linux upgradeany. Druhou lahůdkou je možnost vytvoření kopie obrazovky během instalace pomocí kláves SHIFT+PrintScreen (jsou uloženy do adresáře uživatele root). Méně příjemné je, že nejsou automaticky připojovány oddíly s ostatními systémy souborů (což je zejména pro začátečníka poměrně obtížné).

Snímky jednotlivých obrazovek instalace si můžete prohlédnout v následující galerii. Nejsou všechny, protože jsem je nasnímal v průběhu minimální vlastní instalace. Takže zde nenajdete žádnou z obrazovek, která se pojí s (polo)automatickými režimy instalace (procházíte pak menším počtem obrazovek, než v tomto případě, kdy jsem mohl ovlivnit prakticky všechny kroky instalace). Nicméně můžete vidět, jak instalační program vypadá.

Dále jsem již nenarazil (kromě některých zjednodušení - například chybějící možnosti během instalace zakládat uživatele) na žádná překvapení. Bohužel se nekonalo rozšíření možností při výběru typu cílového systému souborů, na který budeme instalovat. Takže je stále standardně k dispozici jen systém souborů ext2, ext3 a FAT (na ten nelze instalovat, ale lze ho do systému souborů připojit). Dále je k dispozici LVM a softwarový RAID (možnost spojování více oddílů a disků do logických celků). Pokud byste přesto chtěli instalovat na systém ReiserFS nebo JFS, vepište do výzvy boot: při startu instalace řetězec linux reiserfs jfs. POZOR! tato rozšíření nejsou podporována a případné chyby NIKDO neopraví.

Už ve verzi 8.0 byl do distribuce přidán program firstboot, který na sebe postupně přebírá činnosti, které původně byly v instalačním programu. Jeho existence má několik důvodů. Prvním je, že obyčejný program se snadněji vyvíjí a opravuje, druhým je možnost instalace předem a následné konfigurace uživatelem (například pokud kupujete počítač s předinstalovaným operačním systémem). Asi posledním důvodem je zjednodušení vlastní instalace, což se může zdát nepochopitelné, ale má to psychologické (instalace je přece snadná!) a marketingové hledisko (některé recenze a pohledy neznalých lidí se povrchně zaměřují jen a právě na snadnou instalaci a už ne na následnou konfiguraci systému).

Vlastní program firstboot umožňuje nastavit datum, čas, server pro synchronizaci systémových hodin (tato nastavení nebyla v betaverzi funkční), zakládání uživatelů, konfigurace a otestování zvukové karty, nastavení agenta pro automatizované aktualizace systému (pomocí Red Hat Network, viz. https://rhn.redhat.com) a nakonec i možnost dodatečné instalace balíčků z CD, které máme k dispozici (později je možné tuto činnost provést spuštěním programu redhat-config-packages).

4. Desktop

V distribuci zůstalo jednotné prostředí Bluecurve (téma, které je implicitně nastaveno v Gnome i KDE, ale dá se vybrat i jiné nebo i původní, které je KDE i Gnome vlastní), které má své výhody (zejména sjednocení vzhledu a tím větší přívětivost k uživatelům, kteří neocení existenci desítek různých druhů prostředí i ovládání), ale i své nevýhody (kvůli implementaci Bluecurve do KDE odešel z firmy Red Hat, Inc. Bero (Bernhard Rosenkraenzer), který se teď podílí na vývoji Ark Linuxu - viz: http://www.arklinux.org). OpenOffice je opět ve verzi 1.0.1, Evolution 1.2.1 (což je dnes už slušný kandidát pro realizaci groupwarových nasazení pomocí Linuxu). Jádro systému nese číslo 2.4.20-2.21.

Širokou podporu grafických karet ocení zejména majitelé novějších modelů. V distribuci naleznete XFree86 verze 4.2.99.3 (prerelease verze 4.3.0), takže u některých funguje i 3D. V distribuci je podpora experimentálního RandR, který umožňuje měnit za provozu rozlišení, změnu obnovovací frekvence, rotovat a zrcadlit obrazovku. Změna barevné hloubky bohužel není možná. Obsaženo je i rozšíření Xcursor, které umožňuje používat barevné, antialiasované, animované a kdovíjakéještě ukazatele myši. Samozřejmostí je i DRI (viz http://dri.sourceforge.net).

Seznam podporovaných čipů naleznete v RELEASE-NOTES, které jsou k dispozici na CD (např. ftp://sunsite.mff.cuni.cz/MIRRORS/ftp.redhat.com/redhat/linux/beta/phoebe/en/os/i386/RELEASE-NOTES.html).

5. Aplikace

Z tabulky je vidět, které produkty byly významně aktualizovány. U verzí označených hvězdičkou je potřeba si uvědomit, že pocházejí z aktualizací a v původní distribuci mohly být k dispozici starší verze. Čísla verzí se skládají ze dvou částí oddělených pomlčkou. Levá část označuje verzi programu a pravá část označuje verzi balíčku (tj. balíček byl například opraven záplatou, ale uvnitř zůstal původní program).

Mým zklamáním je nepřítomnost balíčku fortune-mod. Tento balíček byl z distribuce odstraněn kvůli nevyjasněným licenčním podmínkám (obsahuje různé citace a úryvky). To je docela škoda. Nicméně jistě se najdou na Internetu místa, odkud jej bude možno stáhnout... Stejně je na tom i podpora formátu MP3. Protože se za jeho použití musí platit, v distribuci chybí (protože distribuce sama je zadarmo a firma Red Hat by musela platit za každou staženou kopii). Takže je podporován pouze patenty a licencí nezatížený formát OGG. Svoje MP3 soubory můžete buď do tohoto formátu překonvertovat (velikost souborů může být o něco menší) nebo si z Internetu stáhnete neomezenou verzi používaného přehrávače - např. xmms naleznete na adrese http://staff.xmms.org/priv/redhat8.

A co ještě zmizelo? Například wu-ftpd. Všichni bychom měli používat lepšího a bezpečnějšího démona vsftpd. Starosti možná budeme mít v budoucnu i s programem pine, protože má problematickou licenci. Pryč je i podpora ACPI (tedy nástupce APM), z čehož se někteří těšili v předchozí betě (vydané před vánoci). Protože bylo s ACPI velmi mnoho problémů, bude nasazeno až někdy příště. Stejně dopadlo HTree, což bylo rozšíření souborů systémů ext2 a ext3, které umožňovalo rychlejší vyhledávání souborů v rozsáhlých adresářích. Důvodem byl větší počet ohlášených poškozených systémů souborů. Pokud jste instalovali minulou betu na souborové systémy, které chcete nadále používat, přečtěte si RELEASE-NOTES (odkaz viz výše). Najdete zde návod, jak toto rozšíření odstranit.

Příznivce WindowMakeru nepotěší, že už není součástí distribuce. Důvodem je nedostatek zdrojů (zejména lidských), které by se o něj dále v rámci distribuce staraly. Zmizely také nástroje kbdconfig, mouseconfig a timeconfig. Jsou nahrazeny nástroji redhat-config-*. V nejbližší době nás stejným způsobem opustí i sndconfig. Odstraněno bylo také Wine (také pro nedostatek zdrojů). Podrobnější informace získáte v RELEASE-NOTES (odkaz viz výše).

Pojďme se tedy spíše podívat na to, co je v distribuci nového. Nejzajímavější je asi podpora NPTL (Native POSIX Thread Library for Linux) v knihovně Glibc, kterou uvítají nejvíce asi vývojáři přenositelných aplikací. NPTL nahrazuje původní LinuxThreads, které nebyly s POSIXem kompatibilní. Bohužel to bude znamenat nutnost opravy některých aplikací, ale přínos bude jistě pozitivní. NPTL používá například i nástroj pro správu balíčků RPM. Pokud by se to někomu nelíbilo, může parametrem nosysinfo použití jádru zakázat. Dokumentaci naleznete na adrese http://people.redhat.com/drepper/nptl-design.pdf. Tiskový systém je nyní založen na CUPS. To už je v pořadí několikátý, doufejme tedy, že se s ním budeme mít čas seznámit (než nám ho zase vymění).

Velmi pozitivní je i zařazení EA (Extended Attributes) a ACL (Access Control Lists). Tato rozšíření měla být již v minulé distribuci, ale kvůli nestabilitě se do ní nedostala. Doufejme tedy, že tentokrát vydrží, protože to znamená, že uživatelé Samby budou na systému souborů ext2 a ext3 využívat Linux ze stanic s MS Windows tak, jako by na druhé straně byl skutečný NT server (tj. včetně přidělování práv jednotlivým uživatelům atp). Dokumentaci naleznete na adrese http://acl.bestbits.at. Kromě Samby byl rozšířen nástroj attr, přidány příkazy acl a star (tar, který umí uložit EA i ACL). Všichni pak oceníme nový nástroj redhat-config-samba, protože konfigurace Samby není ručním způsobem triviální a program swat přece jenom není pro začátečníky.

Pokud někdo používáte VMware, budete mít problémy. Buhužel většina jich je způsobena tím, že tento produkt není napsán příliš čistě. Zkuste proto použít opravu z adresy http://knihovny.cvut.cz/ftp/pub/vmware/vmware-any-any-update25.tar.gz.

Nestihl jsem vyzkoušet svůj Winmodem ani USB modem, ale pokud byste někdo chtěl nadějný odkaz, pak zkuste http://www.smlink.com, kde najdete ovladače pro různé čipové sady. Stále postrádám v distribuci balíček gnokii, který umožňuje spojení a využívání mobilního telefonu, viz http://www.gnokii.org.

6. Čeština

Přechod na kódování UTF-8 by měl definitivně vyřešit problémy s národními abecedami a množstvím různých kódování. Již verze 8.0 toto kódování používala a dnes můžeme vidět, že jeho podpora se zlepšuje. Občas to není ideální, ale v některých případech je to mnohem lepší, než dříve (např. v OpenOffice nebo v situaci s fonty).

Z českých balíčků stále postrádám v distribuci balíček aspell-cs s českým slovníkem pro korektor překlepů. Proto udržuji na adrese ftp://ftp.linux.cz/pub/linux/people/milan_kerslager/ balíčky, které sám využívám. Opravena byla chyba v shellu Bash, která způsobovala problémy při použití klávesy Backspace (háčkovaná písmenka zakódovaná do více bajtů se počítala jako více písmenek, takže při mazání šlo smazat více znaků, než jich ve skutečnosti na příkazovém řádku bylo). Při startu systému jsou již správně zobrazovány české znaky (na rozdíl od předchozí betaverze), takže se můžete kochat. Problémy přetrvávají s českými manuálovými stránkami. I když si z výše uvedené adresy stáhnete manuálové stránky překódované do UTF-8, nezobrazí je příkaz man správně. Problém je kdesi uvnitř v příkazu nroff, který nesprávně zpracovává vícebajtové znaky. To je dost mrzuté. Stejně špatně na tom je program less, který neumožňuje vstup unikódových vícebajtových sekvencí, a proto znemožňuje vyhledávání v českých textech. Stejné problémy má i program Midnight Commander, který je lepší spouštět pomocí příkazu "LANG=C mc -a".

V grafickém prostředí jsem zaznamenal problémy s klávesovou mapou, která nešla z českého rozložení přepnout do rozložení US. Problém je v tom, že byl změněn zápis klávesových map v konfiguračním souboru /etc/X11/XF86Config (a instalační program tuto změnu zatím nepodporuje). Pokud tedy chcete mít možnost přepínat mezi národní a americkou klávesovou mapou, musíte mít v konfiguračním souboru zhruba toto (v uvedeném příkladu bude při spuštění zavedena US mapa, na české rozložení se přepnete stiskem obou kláves SHIFT):

Option      "XkbLayout" "us,cz_qwerty"
Option      "XkbOptions" "grp:shift_toggle"
#Option      "XkbOptions" "grp:ctrl_shift_toggle"
# dalsi moznosti prepinani viz /usr/X11R6/lib/X11/xkb/symbols/group

KEYTABLE="cz-lat2 -u"

Protože je distribuce celá v UTF-8, musel jsem si disky s FAT připojit příkazem:

mount -o codepage=852,iocharset=utf8 /dev/hda1 /mnt/dos

Se jmény souborů, které obsahují národní znaky, budou i nadále mít problémy uživatelé Samby. Je to tím, že podpora multibajtového kódování názvů souborů bude obsažena až ve verzi 3.0. Kdy tato nová verze vyjde, se zatím neví. Zájemce o bližší informace a o testovací alfa verze Samby 3.0 mohu zatím jen odkázat na adresu http://www.samba.org. Komu by tento problém vadil, bude muset používat pro jména souborů kódování ISO-8859-2 (tedy jako dříve). Jenže tím pádem bude nutné rozjet celý systém bez podpory UTF-8, protože jakákoliv aplikace přistupující k názvům souborů obsahujících národní znaky bude mít pak problém...

Přes všechny potíže se zdá, že časem budeme mít systém, který bude respektovat naše národní speciality ve všech ohledech. To je myslím správné. Dříve jsem dělal překlady popisek balíčků, hlášení instalačního programu a dalších utilit s pomocí Petra Koláře. Dnes má hlavní zásluhu Miloslav Trmač, za což bysme mu měli poděkovat.

7. Závěr

Já jen na závěr připomenu, že bychom měli myslet nejen na to, co dostaneme, ale i na to, co sami za to dáme. Nemusí to být jen koupě distribuce, ale může to být i koupě knížky, příspěvek k vývoji nějaké součásti Linuxu, nebo alespoň oznámení chyby. Pokud nějakou v této verzi najdete, nebojte se ji oznámit do Bugzilly (tj. do nástroje pro sledování chyb) na adrese https://bugzilla.redhat.com. Jediné, na co byste při tom měli dát pozor, jsou duplikované zápisy (tj. před záznamem zkusit pomocí prohledávání zjistit, zda tu samou chybu již někdo nehlásil a když ano, tak případně přidat svůj komentář přímo k ní).

Na závěr se omlouvám všem, kteří očekávali zdrcující kritiku. Přece jenom mám k této distribuci už dlouho blízko, a tak se na některé nedostatky mohu dívat z poněkud jiného úhlu. U míst, kde by mohly vzniknout třecí plochy jsem se proto pokusil vysvětlit důvody a (nechtěně) tak třeba i vyzradit "zákulisní" informace. Pokud byste však chtěli znát oficiální postoje firmy Red Hat, tak zapomeňte a vydejte se na jejich WWW stránky... :-)