Předminulý týden ve středu (15.11.2003) vyšla nová verze linuxové distribuce označená jako Fedora Core 1. Projekt Fedora (stejně jako sama distribuce) vzbudil mnoho rozruchu, a proto se mu pokusíme podívat na zoubek. Ve stručnosti se dá Fedora Core označit jako přímý následovník populárního Red Hat Linuxu a samotný projekt a jeho komunitní vývoj je částečně podobný vývoji distribuce Debian.
Šokující titulky na různých serverech v minulých týdnech oznamovaly, že se firma Red Hat, Inc. (RH) zbavila své nejrozšířenější distribuce - Red Hat Linuxu (RHL). Editoři i mnoho uživatelů RHL okamžitě projevilo své rozčarování a začali ihned přetřásat různá doporučení k přechodu na Debian (viz LWN), SUSE nebo Mandrake (viz konference linux@linux.cz), případně přímo spiknutí ve firmě RH. Tím, co nejvíce rozjitřilo debaty bylo jednak další zkrácení oficiální podpory (reálně pouze asi 6-9 měsíců), která bude poskytována na následovníka RHL, kterým se stal Fedora Project (konkrétně Fedora Core), avšak neméně důležitým nedostatkem bylo i stažení názvu Red Hat z této nové distribuce. Následné dopisy, které od firmy RH dostali všichni uživatelé, kteří dosud těžili z volně přístupné služby Red Hat Network (sofistikovaný systém s webovým rozhraní, který slouží nejen k řízení distribuce oprav, ale i k omezené správě více systémů z jednoho místa), nenechaly nikoho na pochybách o tom, že firma RH se rozhodla si nechat za své jméno platit (od 180 do 2500 dolarů ročně). Začala tak sveřepěji naplňovat svou pověst luxusního, kvalitního a drahého produktu, nyní však ne již jen výhradně nákladnými školeními a svým Red Hat Enterprise Linuxem (RHEL).
Pro uživatele, kteří nechtějí nebo nemohou akceptovat přerod RHL na komunitní projekt Fedora, může být přechod k jiné distribuci nepříjemný. Nabízí se v podstatě jen několik možností. SUSE má v ČR pobočku, a proto se asi bude nabízet jako první možnost. Pro mluví štědrá podpora IBM, proti naopak potíže s GPL licencí (viz zde) nebo zatím neujasněný směr, kterým se bude distribuce ubírat po tom, co ji koupil Novell (viz zde). Případně to, že distribuci na CD je potřeba koupit. Mandrake (jako blízký sekundant RH) je zase dost malý a jeho finanční situace není příliš stabilní (alespoň v minulosti). Debian má ve své stabilní řadě dlouhé prodlevy a chce-li někdo používat novinky, stane se v podstatě trvalým testerem (unstable a testing verze). Kromě toho i přes svoji nepopiratelnou rozšířenost k němu není dost obyčejné "papírové" literatury a nelze ho s podporou tzv. "koupit" (i když existují komerčně podporované klony, nemají pak zase dostatečný podíl na trhu). V tomto ohledu má navíc Debian podobnou pozici jako projekt Fedora, takže únik tímto směrem nemusí být pro dotyčného žádoucí. Jistým východiskem by mohla být distribuce KRUD, protože vychází z RH a poskytuje komerční "záruky" (65, resp. 190 dolarů ročně bez ohledu na počet stanic), nicméně je z výše zmíněných nejméně známá. Jistě jsou ve hře i jiné možnosti, ale výše zmíněné jsou zřejmě dobrými referenčními zástupci.
Již před rokem firma RH oznámila zkrácení podpory RHL na jeden rok. Tímto oznámením byla ukončena podpora (tj. vydávání bezpečnostních záplat) pro RH 6.2 a 7.0 letos na jaře, podpora pro verze RH 7.1, 7.2, 7.3 a 8.0 k 31. prosinci 2003 a pro RH 9 dne 30. dubna 2004. Zároveň byl oznámen záměr poskytovat podporu pro nové distribuce maximálně 1 rok po jejich vydání. To bylo dost kontrastní vůči tomu, že např. pro verzi RH 6.2 byla podpora k dispozici plné 3 roky (a navíc zadarmo).
Změna délky podpory rozbouřila uživatele, protože již od první verze RH Linuxu z roku 1995 bylo zvykem ji (kromě prodeje ve formě krabic) dávat uživatelům naprosto volně k dispozici i včetně oprav a bezpečnostních záplat. Svým způsobem to byl chytrý až vyčuraný tah, kdy změna strategie byla uživatelům předkládána po lžičkách (pokud ovšem v té době někdo ve firmě RH tak daleko viděl).
Na jaře, krátce po vydání RHL 9, dále firma RH oznámila vznik projektu Red Hat Linux Project (RHPL). Jeho prvořadým úkolem bylo změnit vývoj RHL tak, aby přestal konzumovat neúměrné množství zdrojů firmy (tj. práci jejich zaměstnanců), aby ho bylo možné volně distribuovat spolu s časopisy a zejména aby bylo možné přenechat správu některých balíčků externím dobrovolníkům (tj. umožnit vstup doposud roztříštěné komunity vytvářející doplňující balíčky do distribuce a zajistit tak lacino jejich větší objem a pestrost) bez neúměrných nákladů na rozšíření vývojového teamu.
Jedním z dalších motivů bylo jistě i to, že v posledním roce bylo zveřejněno velké množství bezpečnostních záplat a celý proces QA (Quality Assurance, tedy testování oprav před jejich zveřejněním) začal kvůli podpoře starších verzí RHL konzumovat neúměrné množství pracovních kapacit. Zároveň se ukázalo, že RHL generuje ve firmě čím dál menší podíl zisku a majoritu získává RHEL verze pro movité firemní zákazníky. Spolu s faktem, že zisk z jedné prodané krabice za 39 dolarů je prý méně než 1 dolar, protože režie obchodníků je vysoká a distribuční síť nestíhá absorbovat každého půl roku další verzi, to vedlo k rozhodnutí o odstupu od RHL.
Zmínit bychom ovšem měli i interview CEO RH (Matthew Szulik), které vyšlo na ZDNetu. Generální ředitel firmy RH zde na desktop domácích uživatelů jednoznačně doporučuje Windows od Microsoftu a Linuxu přiznává jasnou nedospělost pro domácí nasazení s tím, že si na rovnocennou pozici na desktopu musíme počkat ještě několik let. I když přiznává Linuxu pro nasazení ve firmách a enterprise oblasti více než výborné podmínky, pro domácí uživatele zatím Linux podle něj nelze doporučit (pro zásadní nedostatky v dostupnosti ovladačů a v plnění očekávání běžného spotřebitele, který pracuje s USB zařízeními, digitálními kamerami atp.). Osobně s tímto postojem sice musím souhlasit, ale divím se, že zvolil až tak příkrý tón (na druhou stranu tím bez vytáček objasňuje strategii firmy v budoucím zaměření na RHEL).
Prvním vykročením k současné situaci bylo zastavení vydávání oprav chyb a soustředění se pouze na bezpečnostní záplaty. Výsledkem toho například bylo to, že jak v distribuci RHL 8.0 (vyšla před rokem), tak ve verzi 9 (vyšla letos na jaře) je základní nástroj na správu RPM balíčků vadný a velmi často se při instalci nového balíčku zasekne. Chyby se nacházejí ve futexech, které byly kvůli zvýšení výkonu při použití threadů použity. I když mohl kdokoliv použít opravené RPM balíčky z adresy RPM.org, tyto opravy nebyly nikdy oficiálně vydány (což naštvalo a jistě stále štve mnoho lidí včetně mě).
Tento krok se však buď ukázal jako nedostatečný (nebo to prostě byl jen první projev změny strategie) a firma Red Hat, Inc. přistoupila k dalšímu kroku. Na Internetu i jinde mnoho firem prodávalo přepálený Red Hat Linux (což porušovalo licenční ujednání ohledně ochranných známek) a firma podle zákonů platných v USA musela proti těmto výrobkům bojovat všemi dostupnými prostředky. To samozřejmě nebylo příjemné, avšak bylo to nutné. Podle zákonů platných v USA by firma RH mohla totiž o ochranné známky jednoduše přijít. Stačila by jedna žaloba, kde by někdo byl schopen prokázat, že jako Red Hat Linux je označen výrobek, který jím není (tj. že je třeba pozměněný bez vědomí RH) a firmě RH to nevadí a tím pádem tento pojem je obecným označením. I proto byly podniknuty kroky pro uvolnění distribuce.
Jako první vznikl na jaře Red Hat Linux Project (RHPL), který by byl nástupcem RHL, ale umožnil by CD volně přepalovat a přeprodávat (i komerčními firmami). Zároveň bylo rozhodnuto otevřít vývoj distribuce a umožnit tak vstup lidem, kteří budou pracovat zadarmo a chtějí své balíčky pro RHL udržovat (jak to již na mnoha místech dělali - viz FreshRPMS, ATrpms, Fedora.us). Toto otevření mělo nahrát i komerčním firmám, které by chtěly svoje balíčky pro RHL dělat. Otevření projektu však mělo přinést výhody i mateřské firmě (domnívám se, že hlavním cílem je úspora nákladů a soustředění dostupných prostředků na RHEL, kde SUSE lehce konkuruje díky štědrosti IBM).
K tomu všemu bylo nutné vytvořit infrastrukturu. Záhy se ukázalo, že jednodušší by bylo Know-How koupit nebo kompletně převzít. Jako nejlepší vzor se jevil projekt Fedora, který v té době obhospodařoval poměrně velké množství balíčků rozšiřujících RHL (včetně cyklu stabilizace, zamrznutí a zveřejnění). Po krátké době jednání s autorem projektu (Warren Togami, student univerzity na Havaji) bylo rozhodnuto projekt přetáhnout na svou stranu a adoptovat komunitní vývoj (tj. vývoj balíčků, které dělají dobrovolníci stejně, jako celý zbytek Linuxu a dalších programů v něm používaných). Firma Red Hat, Inc. se tak stala sponzorem projektu.
Přerod byl překvapivě jednoduchý, protože Waren přišel s ucelenou představou, jak by měl otevřený vývoj distribuce vypadat. Kvůli zjednodušení otázky ochranných známek a snaze nezasahovat do projektu firmou bylo nakonec rozhodnuto RHPL přejmenovat na Fedora Project a plně ho osamostatnit. Podrobné informace o projektu, jeho cílech i produktech najdete na stránkách Fedory u firmy RH. Dlužno dodat, že stránky se neustále upřesňují a tak snadno narazíte na něco, co tam ještě včera nebylo. Nicméně dochází víceméně jen k upřesňování, ne ke změnám strategie nebo základních cílů.
Nad projektem bdí technický ředitel (Technical Lead, Michael K. Johnson) a řídící výbor (Steering Committee). Technický ředitel má na starosti běžnou denní agendu a implementaci rozhodnutí výboru. Zajímavé je, že všichni členové jsou zaměstnanci firmy Red Hat, Inc., což na jednu stranu budí rozpaky, avšak na druhou stranu poskytuje vodítko, kam to všechno směřuje (a jaké cíle se budou naplňovat). Projekt je sám o sobě deklarován jako nezávislý na sponzorské firmě a na mnoha místech je to různými způsoby více než důrazně deklarováno.
A co z toho má firma Red Hat, Inc.? Překvapivě profit. Firma Red Hat, Inc. se nemůže vzdát vývoje, protože ho potřebuje pro Enterprise verzi. Zároveň si uvědomuje, že vývoj nesmí být izolovaný ani nemůže být skokový, protože z otevřenosti a neustálé práce může profitovat jako progresivní dodavatel, který neusíná na vavřínech. Proto je projekt Fedora firmou sponzorován (zejména tak, že vývojáři RHL se stali vývojáři Fedora Core, tj. jádra distribuce, které firma RH sama nabízí a plně sponzoruje). Aby projekt neodčerpával firmě peníze a kapacity na podporu starších verzí, zkrátila se podpora na 2-3 měsíce po vydání další verze. Jediným podporovaným projektem se tak ve firmě Red Hat, Inc. stala Enterprise verze (doba placené podpory je stanovena na 5 let od vydání distribuce, jednotlivé verze vycházejí v intervalu asi 1.5 roku). Nicméně díky Fedora Projectu nejsou běžní uživatelé odstavení úplně a firma si nechává otevřená "zadní vrátka".
Není to tedy tak, že by se firma Red Hat, Inc. kompletně vzdala Linuxu pro obyčejné uživatele. Nebylo by to pro ni totiž výhodné. Proto sponzoruje projekt, který může sám o sobě dělat víc, než může sama firma. Např. součástí projektu je tzv. Fedora Legacy, která má za cíl podporovat starší verze přes oficiální hranici několika měsíců. Musí se ovšem najít dost dobrovolníků, kteří budou starší verze aktivně podporovat. Osobně nepochybuji o tom, že se takoví lidé najdou (jak z řad placených vývojářů, kteří mohou na podpoře pracovat ve svém volném čase, tak z řad komunity).
Svým způsobem je nyní vývoj Fedora Projectu obdobný tomu, jak je například vyvíjena distribuce Debian. Nicméně není to to samé. Základ (tj. Fedora Core) má být testovacím prostředím pro programy a balíčky, které vstupují do Enterprise verze. Zároveň bude Fedora Core produktem, který bude firma Red Hat, Inc. obyčejným uživatelům nabízet (a jak je na oficiálních stránkách vidět, po počáteční stydlivosti se k Fedoře již hrdě hlásí). Podle licenčních podmínek může distribuci v nezměněné podobě pod jejím jménem a s jejími logy distribuovat za dodržení licencí (zejména GPL) kdokoliv. Je nabíledni, že vývojáři placení firmou nebudou uhýbat ze směru, kterým se i dříve ubíral RHL, a který bude výhodný pro RHEL. Na druhou stranu můžeme očekávat, že roztříštěné aktivity dobrovolníků by se mohly uhnízdit pod jednou střechou a tak bychom mohli mít mnohem přijatelnější základnu, ze které běžní uživatelé budou moci čerpat.
Celý Fedora Project má celkem dobře promyšlenou strukturu i pravidla. Podle příspěvků do konferencí o Fedoře má na jeho podobě velký podíl Waren Togami, o kterém jsem se již zmiňoval.
V sekci projektů nalezneme soupis menších projektů, které jsou součástí samotného Fedora Projectu. V podstatě sem byl přesunut vývoj všech aplikací, které byly již dříve otevřeně vyvíjeny uvnitř firmy RH pod GPL licencí. Asi nejznámější je Anaconda (instalační program) a konfigurační nástroje (Configuration Tools) pro bývalý RHL (a nyní i pro Fedoru). Všechny aplikace jsou programovány pomocí skriptovacího jazyka Python (v současnosti verze 2.2). Jeho výhodou je snadný vývoj, rozšiřitelnost i hledání a reportování chyb (Anaconda byla dříve napsána v jazyce C, což je zde kladivo na komára). Grafická nadstavba je realizována pomocí PyGtk, textové rozhraní pak pomocí knihovny Newt.
Dalším projektem je Artwork, který obsahuje ikony, pozadí a témata pro GUI (grafické rozhraní). Samostatně pak existuje projekt Desktop, který sice není vlastní prací vývojového teamu uvnitř RH (z velké části jen přejímá práci provedenou na X Window System, Gnome, KDE, Mozilla, Evolution a OpenOffice). Nicméně právě v těchto velkých aplikacích se často nacházejí specifické úpravy pro Fedoru (resp. bývalý RHL). Proto je Desktop samostaným (i když jaksi neplnokrevným) projektem.
Zvlášť najdeme projekt pro dokumentaci (Docs), který známe již z RHL (obsahoval pěkné a podrobné příručky včetně jejich SGML, HTML i PDF verzí). Překlady (Translations) obhospodařují národní verze hlášení pro všechny programy v ostatních projektech i dokumentace.
Poměrně důležitým projektem je QA (Quality Assurance), který zajišťuje "výstupní kontrolu" a testování. Zjednodušeně se dá říci, že úroveň QA je tím, co drží kredit Red Hat Linuxu a mělo by tuto devizu přenést i na Fedoru. Testování se zaměřuje na jednotlivé balíčky, funkčnost instalátoru, výsledné distribuce (jestli jsou v pořádku všechny vazby mezi programy atp), jádra, aplikací a speciálních nástrojů.
QA u RH zastupuje poměrně významnou pozici. Například u jádra již mnohokrát nepustilo do výsledné distribuce mnoho věcí, které v jiných distribucích nalezneme jako samozřejmost. Jako zástupce můžeme uvést třeba ACL (obsahovaly deadlock) nebo svého času ReiserFS (zdokumentované nedostatky v interakci s jinými programy, problematické fsck, binární nekompatibilita verzí bez konverzních nástrojů atp). Naopak QA propustilo věci jako NPTL (překvapivý backport z jádra 2.6), GCC 2.96 (nefinální GCC 3.0, ovšem schopné přeložit dobře distribuci na mnoha platformách) nebo pravidelně nové verze Glibc.
Kromě těchto zajímavých momentů, kdy kvalita byla zřetelně rozhodující, však nalezneme u QA dost zásadní nedostatky. Jedná se zejména o konfigurační nástroje, které mají dlouhodobě spíše katastrofální kvalitu (například nástroj na instalaci balíčků je v posledních 3 verzích včetně nové FC1 v podstatě nefunkční). Z toho je vidět, kam se soustředí úsilí vývojového teamu uvnitř RH. Uživatelé desktopu pak ovšem na tyto tristní přehmaty oprávněně nadávají...
Marně si lámu hlavu, jak tuto kapitolu nazvat. V minulých odstavcích byly popsány menší projekty, které uvnitř Fedora Projectu najdeme. Nicméně na WWW stránkách (zatím jen v sekci Participate - Terminology) naleznete zásadnější subprojekty Fedory, než je jen vývoj interních nástrojů pro distribuci. Ovšem jsou zatím označeny jen jako definovaná terminologie. Na jejich rozpracování a spuštění si budeme muset ještě asi nějaký ten den nebo i pátek počkat.
Asi nejdůležitějším pojmem je Fedora Core (FC), který zároveň poskytuje jméno pro distribuci, kterou firma RH nabízí jako alternativu k RHEL. První oficiální verze distribuce Fedora Core 1 (FC1) byla uveřejněna na začátku listopadu (viz zde). Již na první pohled je patrné, že jde pokrevní sestru bývalého RHL.
Jistým (řekl bych že zásadním) problémem je minimální délka oficiální podpory distribuce Fedora Core. Mezi čtenáři je jistě mnoho lidí, kteří těžili z toho, že aktualizace byly dlouhou dobu poskytovány zadarmo a navíc garantovány významnou firmou. Kdo chce mít nyní záruky firmy Red Hat, Inc., musí si koupit Enterprise verzi, jejíž cena se pohybuje mezi 180 až 2500 dolary ročně (RHEL WS Basic až RHEL AS Premium pro platformu x86, odkazy viz výše). Takže kdo nechce spoléhat na komunitní vývoj, musí platit nebo přejít k jiné distribuci. Komu stačí záruka komunitního vývoje (dělaného v základu v podstatě profesionály), pro toho se mnoho nezmění.
Projekt Fedora Legacy pro údržbu starších verzí (přes hranici zaručených 6-9 měsíců) slouží právě pro řešení problému s krátkou oficiální podporou. Sám o sobě by mohl být poměrně snadno úspěšný. I dnes najdeme na Internetu místa, kde lidé zveřejňují balíčky s opravami pro RHL 6.2. Navíc například RHEL 3 (vyšel před pár týdny) vychází z RHL 9 a opravy pro RHEL 3 budou ve zdrojových kódech poskytovány veřejně firmou RH po dobu 5 let. Takže třeba právě zde bude stačit jen sledovat pohyb, přeložit hotové zdrojové balíčky a podělit se o výsledek práce s ostatními (tento projekt nebude firma RH sponzorovat a bude plně záležet na komunitě, jestli bude úspěšný).
Balíčky, které se z různých důvodů nevejdou do Fedora Core, budou dostupné v projektu Fedora Extra. Některé z nich možná časem probublají do Core nebo dokonce do RHEL. To bude záviset jednak na kvalitě produktu a také na tom, jak se o daný balíček bude kdo starat (nekvalitní údržba bude mít za následek buď vyřazení nebo předání jinému členovi komunity). Fedora Extra se bude skládat z více specificky zaměřených subprojektů, viz slovníček pojmů. Fedora Extra bude moci využívat zázemí firmy RH k sestavování, vývoji i jiným relevantním činnostem. Najdete zde tedy různé doplňky.
Posledním hlavním subprojektem je Fedora Alternatives, který má obsahovat náhrady za balíčky z Fedora Core. Například jiné poštovní agenty (MTA). Na tento subprojekt se budou vztahovat stejná pravidla jako na výše zmíněné (včetně dozoru a výpomoci v zázemí).
Vše ostatní, co se nevejde do zmíněných subprojektů, bude v repozitářích třetích stran (Third Party). Za tyto repozitáře nebude nikdo z projektu ručit ani přebírat zodpovědnost a tak zde kromě non-opensource programů zřejmě najdeme i balíčky s problematickými licencemi (např. s podporou pro přehrávání formátu MP3).
Pro hlášení chyb zůstala v činnosti známá Bugzilla. Zajímavé je, že opravám (errata, bugfix) se ve Fedora Projectu bude říkat aktualizace (update), protože to více odpovídá tomu, co projekt bude dělat (nemá oficiální support, v podstatě se jedná o nepřetržitý vývoj). Kromě toho se betaverzím bude říkat testovací vydání (test release), aby byly odlišeny od betaverzí RHEL.
Celkově se dá velmi těžko odhadnout (natož zaručit), jak se bude Fedora Project dále vyvíjet. Nicméně i když firma Red Hat, Inc. vehementně prohlašuje, že pro Fedoru neposkytuje žádnou podporu (původně se uvažovalo o tom, že bude k dispozici placená podpora přes Red Hat Network, ale nakonec z toho sešlo), přes to ji jde v tomto ohledu o jméno. Osobně si myslím, že jen kvůli demonstraci kvality opensource řešení (jímž Fedora i RHEL bezesporu je), se bude firma Red Hat, Inc. snažit prokázat, že ze změny v organizaci vývoje bude profitovat nejen ona, ale i komunita vývojářů nadšenců i uživatelů.
Z hlediska komunitního vývoje je nejzajímavějším počinem přechod z nástroje up2date (zejména jeho proprietální serverové části) na yum (Yellow dog Updater, Modified, viz stránka projektu). Yum umožňuje provádět aktualizace a instalovat balíčky z mnoha nezávislých repozitářů (tj. indexovaných archivů na FTP nebo HTTP serverech či přímo v nějakém adresáři na disku), které si můžeme vytvářet i sami.
Velmi nezvyklé je, že na stránkách projektu Fedora naleznete údaje o datumech, kdy je plánováno zveřejnění další verze (to firma RH u RHL ani RHEL nikdy nedělala). Následující verze FC nicméně pevné datum nemá, protože bude vydána nejpozději za 6 měsíců, ale možná i dříve (v podstatě ihned, jak bude k dispozici stabilní a použitelné jádro Linuxu verze 2.6). Pokud však do půl roku jádro 2.6 nedosáhne požadovaných kvalit, vyjde příští verze se současným jádrem verze 2.4.
Prvním pozitivním krokem, který nebyl dopředu oznámen již při vzniku projektu, bylo otevření vývoje Fedora Core jak pro platformu AMD64, tak pro ostatní platformy, pro které existuje RHEL. Tento zdánlivě nevýznamný krok bude mít velký přínos pro všechny ostatní distribuce (jak komerční, tak nekomerční), protože jsou dány k dispozici nejen funkční a prověřené zdrojové kódy pro ostatní platformy (tj. zdrojové kódy RHEL, viz zde), ale i jejich hotová binární podoba (viz zde).
Pro nezasvěcené: I přes to, že samotné jádro podporuje už od Linuse jiné platformy, je potřeba poměrně dost záplat na to, aby opravdu spolehlivě na těchto platformách vše fungovalo a poskytovalo běžné vymoženosti. Například i pro AMD64 chybí jádru z FC1 poměrně dost netriviálních záplat, které je potřeba z jádra v RHEL přeportovat z verze 2.4.21 na verzi 2.4.22 nebo je přebrat z novějších verzí upstreamu. Podrobnosti viz archiv listu fedora-devel zde a zde. Podobně mohou být potíže i se staršími nebo HW závislými aplikacemi.
Fedora je podle svých vlastních cílů systém pro nadšence, milovníky nových technologií a vývojáře, kteří se nebojí spolupracovat (proto nemá být potřeba žádná podpora pro staré verze). Bude vydávána 2-3 krát ročně. Na první verzi je jasně vidět, že jsme potkali Red Hat Linux, který se už tak nejmenuje. Vše zůstalo při starém (až na to, že v distribuci jsou nové verze většiny programů). Loga RH byla nahrazena obrázky s nápisy Fedora. Jinak je to pořád to samé, co jsme vždy of firmy Red Hat vídávali. Protože se v podstatě nezměnil team lidí, kteří distribuci tvoří a nezměnil se ani způsob ladění a odstraňování chyb, neočekával bych propad kvality nebo drastickou změnu zavedených zvyků.
Bohužel se nyní nacházíme v nejistém období, kdy nevíme, jak to všechno bude fungovat. Firma Red Hat, Inc. se brání zuby nehty dát jakékoliv záruky a nám nezbývá, než čekat nebo přejít ke konkurenci, protože nám projekt vzal zejména pohodu neplatících, kteří dostávali firemní záruky kvality a podpory zdarma.
Na druhou stranu může projekt přinést sjednocení komunity kolem (bývalého) Red Hat Linuxu a může vytvořit víc, než jsme od firmy mohli dříve dostat.
Jednoduše se tedy dá shrnout, že nastal konec podpory zdarma pro produkt, který byl zaštítěn velkou firmou. To jistě není příjemné. Na druhou stranu je již dnes vidět, že komunitní vývoj, od kterého se firma RH vehementně distancuje, zřejmě poskytne plnohodnotnou náhradu za RHL, i když s místy posunutými jistotami.
Celkově je zřejmé, že dosavadní uživatelé RHL jistě pociťují strach z blízké budoucnosti. Jistou útěchou může být, že mohou do konce dubna 2004 přežít s verzí RHL 9 a rozhodnout se později. Prostor pro akceptování představy firmy RH o přechodu na RHEL je velmi zúžen vysokými náklady (zejména při větším počtu serverů kombinovaného s naší kupní silou). Od přechodu k nástupnickému projektu Fedora může zase odradit její plánovaný překotný vývoj (2-3 verze ročně) a krátká zaručená podpora. Pro mnoho uživatelů pak bude fatální třeba i jen praktická ztráta značky Red Hat na obalu distribuce nebo lehce samozřejmá podpora výrobců HW přímo pro bývalý RHL.
Z toho všeho je zřejmé, že se bude muset každý rozhodnout sám a že poměrně vysoké procento uživatelů dosavadního RHL bude migrovat jinam.