Software a zákon
From Milan Kerslager
Do software se obvykle zařazují nejen programy, ale i data (obrázky, zvuk, video). Převážná většina software je nějakým způsobem chráněna zákonem, avšak za různých podmínek i s různými výsledky. Navíc jsou právní úpravy v různých státech různé, což vylučuje jednotný přístup a výklad v různých zemích. Konkrétní podmínky ochrany software jsou stanoveny LICENCÍ (viz dále). Na software existují různé pohledy, avšak nelze snadno rozdělit na jednoznačné kategorie.
Contents |
Rozdělení software podle poplatku za používání
Komerční
- obvykle se spojuje se zákazem se software dále nakládat (darovat, půjčovat, analyzovat)
- poplatek za užívání software přináší přímý zisk
- poplatek za používání
- poplatek za podporu (na telefonu, mailem, technik, údržba, …)
- využívá autorského práva (tj. tvůrce je chráněn zákonem)
- zastřešeno organizacemi (OSA v ČR, nadnárodní RIIA, MPA, …)
- různé úrovně ochrany v různých státech
- specificky softwarové patenty (USA)
Nekomerční
- za software se neplatí
- může být jen prvoplánové
- základní verze zdarma, rozšířené možnosti za poplatek
- software zdarma, podpora za peníze
- software zdarma, avšak hardware za peníze (např. mobilní telefon)
- specifický je „volně šiřitelný software“
Volně šiřitelný software
- specifický fenomén posledních let
- operační systém - Linux, BSD
- aplikace – Gimp (grafika), Firefox (internetový prohlížeč), Thunderbird (email)
- dále se dělí (open source, free software, ...)
- obvykle kolektivní spolupráce za pomoci Internetu
- motto: „používej zdarma, zkus nám pomoci jej vylepšit“
- za účelem:
- nezávislost na korporaci diktující ceny (Microsoft + Windows a Office)
- učím se a chci dokázat, že to umím dobře (studenti informatiky)
- získání jména a pak lepšího zaměstnání (podobně jako umělci - SuperStar, X-Faktor)
- jen pro zábavu (koníček), atd.
Licence
- chrání prakticky všechen software
- komerční – ochrana zisků z prodeje
- zákaz kopírování, půjčování, napodobování, ...
- nekomerční – ochrana proti komerčnímu zneužití
- původní licenci nelze změnit
- komerční – ochrana zisků z prodeje
- vstupuje v platnost nákupem, „odklepnutím“ nebo otevřením balení (v ČR sporné)
- dnes obvykle zpracovávají právníci (komplikované, složité, těžko pochopitelné formulace)
- některé licence může autor využít (bez poplatku za vyhotovení)
- obvyklé u volně šiřitelného software
- tvůrce software se obvykle zbavuje odpovědnosti (za škody nebo chyby)
- ve fyzickém světě neobvyklé – vadný výrobek či špatnou službu lze reklamovat
Co se smí a co se nesmí
- za komerční software se musí platit
- i když se zkopírováním software nezmění, je to krádež (ušlý zisk)
- i pouhé držení (např. na CD, tj. bez aktivního používání) je protizákonné i v ČR
- zahrnuje programy, hry
- specificky hudba a video (filmy)
- lze vytvořit záložní kopii
- držení protizákonné není
- tzv. DRM (Digital Right Managment)
- omezené používání (film lze shlédnout 1x, pouze měsíc, v jednom zařízení)
- omezuje hlavně poctivé zákazníky (pirátské kopie je bez omezení)
- snaha o vynucení či zajištění platby
- přicházejí elektronické knihy
- též DRM, ale i volně
- očekává se podpora autorů, ale i masivnější šíření (pokles ceny?)
Softwarové pirátství
- velmi rozšířené (Internet)
- stoupá s klesající kupní silou lidí i firem (rozvinuté, průměrné a rozvojové země)
- porušení licencí, zákona
- masivně vynucováno státem za podpory různých organizací (viz výše)
- velmi tvrdě stanovované výše škody (tj. automatická klasifikace na trestný čin)
- zatím se zaměřuje převážně na masivní projevy (firemní prostředí, prodej na inzerát)
- postihuje ale i běžné uživatele („sdílení na Internetu“)
- lze i „nevědomky“ (výhodný nákup CD, DVD v tržnici)
- vztahuje se i na hudbu a video
- právní důsledky i přes hranice (chráněný je i americký film)
Závěr
- za software se platí, ale ne vždy je to nutné (existuje alternativa)
- placený (komerční) software – pohodlnost zákazníka (ale i omezení)
- pozor na protiprávní jednání (sdílení, kopírování)
- v ČR není právo tak přísné, avšak nelze bagatelizovat
- komplikované vazby státu a soukromých organizací
- stát vybírá „daň“, předá ji soukromé organizaci a ta bez jakékoliv kontroly rozdělí
- sazby „daní“ otázkou lobování firem u vlády a poslanců
- svět obrovských peněz
- poplatky za hraní hudby na veřejnosti
- „výpalné“ z každého prodaného CD, DVD, flash, pevný disk
- ale i platba za rádio a televizi
- pronájem software (účetnictví)
- budoucnost pravděpodobně ve službách, ne přímo v kupování software
- zejména ve firmě pozor na legálnost, instalování software nejasného původu
